česky english deutsch <<<

Krušnohorské dolování

Vernéřovské doly

Drobné lithno-cínové ložisko Vernéřov představuje výskyt fosfátového pegmatitu, který je v rámci celého Českého masivu zcela ojedinělý. Kromě nezvyklého složení se od typických pegmatitů odlišuje i nízkou a stálou mocností, chybějící zonálností a silnou rudní mineralizací. Ložisko je tvořeno skupinou křemen-montebrasit-živcových žil se sulfidickým a kasiteritovým zrudněním. Žíly vyplňují trhliny ve slabě migmatitizovaných biotitických pararulách smrčinského krystalinika. Jsou strmě uložené, paralelně uspořádané a tvoří tzv. žilník o směru SV-JZ, který je až 30 m široký a asi 1 km dlouhý. Hlavní žíla je mocná necelý metr.

Místo průzkumné šachty překryté betonovou deskou (2012)

Těžba cínu na jz. svazích návrší Na Pískách (staré německé označení Zinnberg bylo mnohem výstižnější) mezi Vernéřovem a Horními Pasekami probíhala nejspíše už od středověku. Písemně je doložena od 16. století. Zpočátku se rýžovalo z rozsypů a náplavů, později byly hloubeny mělké kutací šachtice. Po dlouhé přestávce byl v roce 1954 zahájen geologický průzkum ložiska, pro malý rozsah zrudnění byly práce po čtyřech letech zastaveny. V roce 1996 byla průzkumná šachta nově zabezpečena a velká část přilehlého odvalu rozvezena. Následně došlo k vyhlášení lokality přírodní památkou.

Odval průzkumné jámy

Na zbytku odvalu se stále vyskytují hojné úlomky šedého křemene, bílého draselného živce (mikroklinu) a jemu podobného, nažloutlého až nazelenalého montebrasitu. Do nich zarůstají další fosforečnany, zrnka a agregáty černohnědého kasiteritu a sfaleritu, ocelově šedého staninu, zlatožlutého chalkopyritu a dalších rudních minerálů mladší hydrotermální fáze. Celkem je z lokality uváděno přes 50 druhů nerostů.

Pararula s křemennou žilou

GPS pozice

N 50° 13.386', E 12° 14.544'
[GPX]

[MAPY.CZ]