Jáchymovské peklo
Důl Svornost
Nacházíte se na Historické naučné stezce „Jáchymovské peklo“, která vede místy málo známými, krásnými, ale pro svou minulost nezapomenutelnými. Naučná stezka vznikla z iniciativy hornického spolku Barbora v Jáchymově za podpory Konfederace politických vězňů a Klubu českých turistů.
Důl Svornost před 100 lety
Důl Svornost je jedním z nejstarších dolů na světě. Název dolu Svornost (Einigkeit) se v Jáchymově objevuje poprvé v roce 1530 v souvislosti s urovnáním sporu dvou těžařstev. V dole se těžily nejdříve stříbrné rudy, později rudy kobaltu a arsenu, pak uranové rudy k výrobě barev a později k extrakci radia, a nakonec surovina k výrobě obohaceného uranu. V 60. letech 18. století dosáhl důl hloubky 292 metrů. V roce 1843 ho převzala státní správa. Během dalšího hloubení jámy pod 12. patro vytryskl 12. března 1864 v hloubce 532 m pramen vody o teplotě 22,5–25 °C.
Komisionelní měření teploty vody
V důsledku trvalého poklesu cen uranových barev a stříbra od poloviny 19. století byl roce 1901 provoz ve východním poli zastaven. Před zánikem zachránil doly objev nového prvku – radia. Po vzniku samostatného československého státu převzala jáchymovské doly státní správa a důl Svornost opět pracoval. Uranovou rudu intenzívně těžila i německá okupační správa. Nebylo to však nic proti tomu, jak se rozjela těžba v padesátých letech.
Štola Curie
V roce 1964 definitivně skončila těžba rud v Jáchymově. Veškeré pozdější práce v podzemí sloužily pouze ke zlepšení zásobování lázní radioaktivní vodou. Ještě v roce 1961 byla vyražena štola Curie o celkové délce 2.390 m, která přivádí léčebné vody ze Svornosti do jednotlivých balneoprovozů. V současné době jsou na 12. patře dolu Svornost v hloubce 500 m pod povrchem využívány prameny Curie, C1, Běhounek a Agricola.
