Hornická města a obce Sokolovské pánve
Jenišov
Obec Jenišov ležící v těsném západním sousedství Karlových Varů se prvně připomíná kolem roku 1390. Svou historií byla svázána především s nedalekým Loktem a teprve v roce 1850 se stala samosprávnou obcí. Roku 1806 bylo vydáno první povolení pro těžbu uhlí v katastru obce. Jedním z nejstarších byl důl Marie Starostlivá (Mariasorg). V počátcích se rubalo do hloubky 15–20 m, většinou sezónně v malých šachticích opatřených vrátkem. K rozmachu uhelné těžby přispělo zavádění techniky, především vodotěžných a těžných parních strojů.
Důl Poldi v roce 1925
Velikým impulsem pro rozvoj hornictví se stalo dokončení železnice Chomutov – Cheb, jejíž úsek z Karlových Varů do Chebu byl otevřen v roce 1870. Železnice se stala nejen důležitým odběratelem uhlí, ale umožnila zároveň vstoupit na tuzemský uhelný trh. K rozkvětu dolování došlo na přelomu 19. a 20. století, kdy bylo postupně otevřeno 19 důlních děl. Největšími byly Poldi, Marie Starostlivá (Mariasorg), Vilemína a Karel-Jan (Caroli-Johanni). Ve 30. letech 20. století byly doly pomalu uzavírány a rozvoj obce stagnoval.
Primitivní těžba uhlí pomocí vrátku a vědra
Po hnědouhelném dolování se dodnes zachovaly nenápadné odvaly hlušiny a vodní plocha Oáza na místě povrchového dolu Poldi. K dalším zajímavostem obce patří kaplička sv. Anny z konce 19. století a několik památných stromů – Majvalův dub (dub zimní) u domu č. p. 38, dub U Vorlů (dub letní) u č. p. 65 a Jenišovský dub (dub letní) za budovou č. p. 68.
Znak obce
V roce 2000 byl obci udělen znak, který upomíná na těžbu uhlí a kaolinu a na historickou vazbu na loketské panství. Tvoří ho červený štít se stříbrným sníženým hrotem s černými zkříženými hornickými kladívky. Nad štítem je stříbrný, doprava položený meč.
Užitečné informace
Zdroje:
- http://www.jenisov.cz/
- Jiskra J. (1997): Z historie uhelných lomů na Sokolovsku od Johanna Davida Adler von Starcka po Sokolovskou uhelnou a. s. – Sokolovská uhelná, Sokolov.
