Hornická města a obce Sokolovské pánve
Božičany
První ověřená písemná zmínka o místě s názvem Poschytzaw pochází ze 14. století. Obydlenost obce úzce souvisí s těžbou i průmyslovým využíváním uhlí a kaolinu. Uhlí se těžilo šachtami přímo v obci i jejím okolí. Část Božičan je proto poddolována. Uváděny jsou doly Karel (1817–1925) a Sírius (kolem r. 1850). Nevelká poklesová kotlina dolu Sírius je stále patrná vlevo od silnice do Nové Role. Z území sousedního Chodova zasahovaly do Božičan doly Caroli (1850–1915), Hedvika (1915–1920), Jindřich II (1920–1944) a Jindřich III (1941–1950).
Od konce 19. století je u Božičan a sousedního Jimlíkova dobýván kaolin. Největší těžební společností byly Sedlecké kaolinové závody (Zettlitzer Kaolinwerke), po druhé světové válce známé jako Sedlecko-vildštejnské kaolinové a hlinné závody, od roku 1990 jako Sedlecký kaolin.
Kaolinka a porcelánka v Božičanech počátkem 20. století
V návaznosti na těžbu kaolinu byla v obci v roce 1890 založena porcelánka. Odbyt měla firma v tuzemsku i zahraničí. Pracovala až do poloviny minulého století, kdy byla znárodněna a výroba přesunuta do nového závodu v Nové Roli. V roce 1967 byla továrna zlikvidována.
Porcelánka v Božičanech
Kaolinový lom Osmosa (2009)
Znaku obce dominuje připomínka těžby kaolinu a někdejší tradice výroby porcelánu, stejně jako dobývání uhlí. Nechybí ani atribut patrona místní kaple sv. Michala a počátky této původně zemědělské osady. Modrá barva symbolizuje rybníky na katastru obce.
Znak obce
Znak tvoří dělený štít, horní pole je červeno-stříbrně polceno, dolní je modré. Uprostřed je vztyčený zlato-červeně polcený plamenný meč se zlatým jílcem, provázený nahoře vpravo zlatou konvicí, vlevo modrými hornickými kladívky s černými topůrky a dole do oblouku dvěma zlatými, dole překříženými obilnými klasy.
Užitečné informace
Zdroje:
Jiskra J. (1993): Z historie uhelného hornictví na Sokolovsku, Chebsku a Karlovarsku. – Repropag Sokolov. 325 s.
