Hornická města a obce Sokolovské pánve
Citice
Nejstarší listinný doklad o obci Czyticz pochází z roku 1360. Ve středověku patřila dvěma významným šlechtickým rodům z Horní Falce, lankrabatům z Leuchtenberka a Nothaftům, kteří sem přivedli německé osadníky. Výskyt uhlí v okolí Citic byl znám už v 16. století. O podzemních požárech na kopci Hanemann nad obcí se zmiňoval už Georgius Agricola. K rozvoji těžby uhlí došlo v 19. století. V roce 1830 byl u Citic uveden do provozu důl Fischer (od r. 1956 zvaný Lidice), který byl 130 m hluboký a pracoval do roku 1958. V roce 1859 byla vyražena štola Gustav na důl Jakub v místě pozdějšího citického nádraží. V místě šachty Jakub pracoval v letech 1896–1948 důl Felicián.
Zbytkové zásoby těchto hlubinných dolů byly později přetěženy povrchovými lomy. Mezi Citicemi a Bukovany to byl lom Gustav III, činný až do roku 1974 a nyní přesypaný výsypkou skrývkových zemin ze severněji situovaného lomu Medard-Libík. V roce 1872 byla slavnostně otevřena železniční trať Chomutov-Cheb. Dráha přinesla značný ekonomický prospěch. Současně ale necitlivě proťala intravilán obce, ve kterém bylo navíc umístěno rozsáhlé nákladové nádraží. V 50. letech minulého století byla jižně za řekou Ohře postavena elektrárna Tisová, která využívá pro plavení popílku zbytkovou jámu lomu Sylvestr.
Hlavními památkami obce je kostel Povýšení sv. Kříže (1930), budova první české školy v okrese Sokolov (1923), pomník stávky horníků (kolem 1920) a pomník padlým obou světových válek a obětí nacismu a fašismu (1959).
Hornické tradice připomíná znak obce. Tvoří ho zeleno-černě dělený štít, v horním poli s okřídleným železničním kolem, v dolním se zkříženými hornickými kladívky, obojí ve zlaté barvě.