Hornická města a obce Sokolovské pánve
Citice
Nejstarší listinný doklad o obci Czyticz pochází z roku 1360. Ve středověku patřila dvěma významným šlechtickým rodům z Horní Falce, lankrabatům z Leuchtenberka a Nothaftům, kteří sem přivedli německé osadníky. Výskyt uhlí v okolí Citic byl znám už v 16. století. O podzemních požárech na kopci Hanemann nad obcí se zmiňoval už Georgius Agricola. K rozvoji těžby uhlí došlo v 19. století. V roce 1830 byl u Citic uveden do provozu důl Fischer (od r. 1956 zvaný Lidice), který byl 130 m hluboký a pracoval do roku 1958. V roce 1859 byla vyražena štola Gustav na důl Jakub v místě pozdějšího citického nádraží. V místě šachty Jakub pracoval v letech 1896–1948 důl Felicián.
Parní lokomotiva Orenstein a Koppel počátkem 20. století
Zbytkové zásoby těchto hlubinných dolů byly později přetěženy povrchovými lomy. Mezi Citicemi a Bukovany to byl lom Gustav III, činný až do roku 1974 a nyní přesypaný výsypkou skrývkových zemin ze severněji situovaného lomu Medard-Libík. V roce 1872 byla slavnostně otevřena železniční trať Chomutov-Cheb. Dráha přinesla značný ekonomický prospěch. Současně ale necitlivě proťala intravilán obce, ve kterém bylo navíc umístěno rozsáhlé nákladové nádraží. V 50. letech minulého století byla jižně za řekou Ohře postavena elektrárna Tisová, která využívá pro plavení popílku zbytkovou jámu lomu Sylvestr.
Poslední uhlí z lomu Gustav III
Hlavními památkami obce je kostel Povýšení sv. Kříže (1930), budova první české školy v okrese Sokolov (1923), pomník stávky horníků (kolem 1920) a pomník padlým obou světových válek a obětí nacismu a fašismu (1959).
Hornické tradice připomíná znak obce. Tvoří ho zeleno-černě dělený štít, v horním poli s okřídleným železničním kolem, v dolním se zkříženými hornickými kladívky, obojí ve zlaté barvě.
Znak obce Citice
Užitečné informace
Zdroj:
- Jiskra J. (1997): Z historie uhelných lomů na Sokolovsku od Johanna Davida Adler von Starcka po Sokolovskou uhelnou a. s. – Sokolovská uhelná Sokolov. 206 s.
