Goethova trasa
Hazlov - U Cihelny
Mineralogické naleziště U Cihelny patří mezi klasické Goethovské lokality. Pozornost známého básníka a polyhistora zde upoutal nezvyklý hnědý nerost tvořící až několikacentimetrové sloupcovité krystaly a jejich rovnoběžné či paprsčité agregáty. Profesor freiberské univerzity Abraham Gottlob Werner (1749–1817) pojmenoval nerost podle německého názvu Chebu egeran a jako zcela nový druh ho zařadil do svého mineralogického systému.
Egeran ve sbírce Národního muzea v Praze
Přední francouzský mineralog René Just Haüy (1743–1822) později ztotožnil egeran s již známým nerostem zvaným vesuvian. Jméno egeran ale přežilo dodnes jako označení jeho hnědé odrůdy.
Krystaly egeranu
Při svých mineralogických cestách nevynechala lokalitu žádná z tehdejších mineralogických kapacit, např. v r. 1822 ji na popud Goetha navštívil mecenáš a přírodovědec, hrabě Kašpar Šternberk s proslulým švédským chemikem Jönsem Jakobem Berzeliem. Goethovi dokonce egeran od Hazlova natolik učaroval, že o něm napsal báseň.
Egeran se vyskytuje ve vápenato-silikátovém rohovci (tzv. erlanu), který vznikl při kontaktní přeměně velké kry nečistého vápence pohlcené žulovou intruzí. Erlan místy přechází do křemen-živcových partií, které upomínají laminárně zbřidličnatělou ortorulu. Spolu s vesuvianem-egeranem se vyskytují diopsid, wollastonit, vápenatý živec (anortit), hnědý granát (grosulár), křemen a další minerály. Výchozy erlanů se nacházejí v drobných opuštěných lůmcích na levém břehu Hazlovského potoka.
Erlanový lůmek
Nejhezčí kousky s egeranem však byly nalezeny na výchozu přímo pod kořeny starého dubu na protilehlé straně údolíčka.
Starý dub
Lokalita je chráněnou přírodní památkou. Sběr minerálů je přísně zakázán!
