Goethova trasa
Goethova skalka
Proslulý básník a badatel Johann Wolfgang Goethe (1749–1832) navštívil v období mezi lety 1785 a 1823 celkem 17× Čechy. Většinu doby strávil v Karlových Varech, pozdější jeho cesty vedly i do Teplic a Františkových i Mariánských Lázní. Kromě psaní si lázeňské pobyty Goethe zpestřoval přírodovědným bádáním.
Johann Wolfgang Goethe (1749–1832)
Tehdejší cesta z Výmaru do Karlových Varů vedla přes Aš, Františkovy Lázně a Svatavu u Sokolova. V roce 1806 nahradila starou cestu do Františkových Lázní přes Nebesa a Skalku nová ašská silnice, která se vinula kolem romantických bílých skal. Goethe si je okamžitě zamiloval a rád se u nich zastavoval ke svačině a rozhlížel po kraji. Kóta 670 m na okraji Nebeského lesa později dostala název Goethův vrch a přilehlé skalní útvary Goethova skalka.
Goethova skalka
Goethova skalka je chráněnou přírodní památkou. Jde o skupinu skalních útvarů na mocné křemenné žíle, jejíž výchoz je asi 400 m dlouhý, několik desítek metrů široký a až 15 m vysoký. Žíla je součástí českého křemenného valu, který probíhá souběžně s tektonickými liniemi Českého lesa a u Hazlova proráží dvojslídné žuly smrčinského masivu. Pro svou vysokou pevnost byl žilný křemen dobýván v několika lomech. V největším z nich pod Goethovým vrchem se stavební kámen a štěrk těžil až do 60. let minulého století.
Goethova skalka
Na jižním konci hřebene je z modré turistické značky vyznačena odbočka ke Goethově kameni. Ten leží přímo u frekventované silnice, je ale poměrně nenápadný, neboť jeho původně bělostnou barvu překryly černé automobilové zplodiny a silniční prach. Na balvanu je umístěna pamětní deska, kterou tam nechal zasadit Goethův chebský přítel, policejní rada, amatérský přírodovědec a sběratel minerálů Joseph Sebastian Grüner (1780–1864) na počest návštěvy sasko-výmarské velkovévodkyně Marie Pavlovny (1786–1859).
