Vlčí hora
Zpracování kamene
Třetihorní olivinické nefelinity (zvané také obecně čediče) jsou v našich podmínkách dobrým zdrojem kameniva zejména pro silniční a železniční stavby. Proto také ani Vlčí hora u Černošína neunikla pozornosti. Drobné selské lůmky na úpatí hory byly příčinou, že se v roce 1925 začalo uvažovat o otevření čedičového lomu, jehož kamenivo mělo sloužit k zlepšení dopravní infrastruktury v této části západních Čech. Roku 1928 byly zahájeny přípravné práce na otevření čedičového lomu a ve třicátých letech, kdy se začala stavět pohraniční opevnění a upravovat silniční síť došlo na severním svahu Vlčí hory k otevření čedičového lomu. Vlastní magmatická hornina může být značena jako aglomerátový tuf nebo struskovitá láva, která odpovídá olivinickému nefelinitu s proměnlivým zastoupením foidů. Horniny mají charakter silně porézních struskovitých láv, často s úlomky kausticky přepracovaných fylitů. Velmi běžná je silná alterace hornin. Součástí vulkanické činnosti jsou i pyroklastika velikosti prachu, písku, lapill i balvanů, místy se vyskytují sopečné strusky.Typickým rysem hornin je porfyrická struktura, kdy několikacentimetrové vyrostlice tvoří pyroxeny a amfiboly. V lomu se těžený kámen upravoval stavební neupravený kámen nebo se zpracovával na drcené kamenivo. Zde se získávaly dvě frakce, a to drobné kamenivo do velikosti 4 mm a hrubé kamenivo do velikosti 125 mm. Drcené kamenivo se zde získávalo drcením lomového kameniva v drtičce a dále tříděním na jednotlivé frakce v třídičce na sítech. Většinu produkce tvořilo hrubé kamenivo, používané na podklady silnic a na lože železničních tratí.
