Vlčí hora
Naleziště amfibolů
Nad okolním terénem s nadmořskou výškou zhruba do 550 m je tu vyvýšena plošina s nadmořskou výškou 600–630 m, která je tvořena čedičem a představuje pozůstatek lávového proudu. Nad touto plošinou ční až do výšky 680 m n. m. Kopec Vlčí hora má na vrcholku ještě malý suk s kótou 704 m n. m. Ona plošina je tvořena čedičem a představuje pozůstatek lávového proudu. Asi nejlépe je tato láva odkryta v hradním příkopu Volfštejnu, kde se dobře rýsuje sloupcově odlučný čedič. Sloupce jsou tu uspořádány vertikálně, což odpovídá vodorovně uložené lávě. Vlastní kopec Vlčí hory je tvořen čedičovými struskami v podobě úlomky silně porézního čediče. Vlčí hora je tedy reliktem struskového kužele, který vznikal nahromaděním vulkanických strusek při erupcích strombolského typu. Nejvyšší část Vlčí hory je tvořena čedičovým pupíkem, který je lemován struskovými uloženinami. Tento pupík představuje utuhlý přívod magmatu, obnažený díky částečné erozi sopečného kužele. Pokud se zastavíte na odbočce Pod Vlčí horou a podíváte se na tento kopec s mírným odstupem, s trochou fantazie je v něm relikt dávného drobného vulkánku ještě vidět. Pro návštěvu Vlčí hory je nejlépe dojet do Černošína autem a zde odbočit na Svojšín. Hned na konci Černošína je po pravé straně malé parkoviště, odkud vede žlutá značka na hrad Volfštejn. Na tento hrad upozorňuje i odbočka v Černošíně, takže minout a nenajít toto místo se dá jen obtížně. Vlčí hora u Černošína je známá především mezi sběrateli minerálů jako lokalita s nálezy krystalů augitu (klinopyroxen) a amfibolu. Prý se tu ale dají nalézt také volné, většinou dobře omezené krystalky olivínu.
Amfibol
Amfibol
Augit
