Vlčí hora
Starý hřbitov
Ves Záhoří (Sahorsch) se rozkládala v mělkém údolí při prameništi bezejmenného potoka na planině nedaleko soutoku Mže s Kosím potokem. Místo, kde původně vesnice stála, je dobře viditelné z Vlčí hory. Nejstarší zprávy o vsi Záhoří se vztahují teprve k roku 1544. V berní rule z roku 1656 měla obec tři selské dvory. Ke vsi patřil i panský mlýn na Mži. Na svahu za údolím Mže stála v současnosti zaniklá ves, nazývaná Víska (Weska), která je zmiňována v roce 1390. Víska, stejně jako nedaleký Hablický mlýn (Hablitzenmühle) původně patřily pod Záhoří. Součástí osady byla také hájovna, cihelna a 2 strážní železniční domky. V roce 1930 mělo Záhoří 17 usedlostí a 80 obyvatel. Lidé ze Záhoří chodili každou neděli do Černošína na mši. Po bohoslužbě obstarávaly ženy nákupy a muži navštívili dobytčí trh u Starého hřbitova. Nad Záhořím na okraji lesa stojí kaple Nejsvětější Trojice, kterou dal postavit v roce 1824 Georg Kalheg, sedlák ze Záhoří. Ves ožívala jednou do roka při pouti na svátek Nejsvětější Trojice. Procesí směřující ke kapli vycházelo z kostela v Černošíně, procházelo kolem zříceniny hradu Volfštejna a nakonec sestupovalo ke kapli v Záhoří. Po mši se poutníkům podávala káva a chleba s máslem, jako svačina. Proto se záhořská pouť nazývala „Svátek chleba s máslem“. Ves zanikla v roce 1960 a pole se změnila na pastviny. Kaple nad Záhořím byla obnovena a znovu vysvěcena v roce 2007 a tehdy proběhl první ročník chlebomáslových slavností. Od té doby se každoročně začátkem června konají Chlebomáslové slavnosti, které jsou vzpomínkou na zaniklou osadu. Jen ten dobytčí trh u Starého hřbitova už není.
