Tachov
Pernolec
Pernolec leží na geologicky rozmanitém podloží, na střetu proterozoických pararul a ortorul a v pruzích vystupujících leukokratních biotitických, jemnozrnných žul kadomského stáří.
První písemná zpráva o vsi Pernolec pochází z r. 1251, kdy vesnici držel Přibyslav a jeho synové Záviš a Radoslav. S rozvojem královského města Tachova ale její význam upadal. Do roku 1620 byl Pernolec samostatným statkem. Ve vsi byla tvrz, poplužní dvůr, poddanské dvory a mlýn. Na tvrzi, která je zde výslovně uváděna roku 1414. Před rokem 1620 získal Pernolec Jan Vilém Kfelíř ze Zakšova a připojil ho ke Starému Sedlišti a Částkovu. V pobělohorských konfiskacích o svůj majetek přišel a koupil jej Jan Kryštof starší Kafka z Říčan. Od té doby byl Pernolec spravován z Částkova, s nímž přešel oku 1716 pod panství Tachov.
Ves stála na historicky významné obchodní stezce z Čech do Bavorska, která se nazývala Zlatá. K její ochraně byla nejpozději v první polovině 13. století postavena Tvrz. Gotická ochranná stavba zřejmě vyhořela a na jejím místě byla postavena nová renesanční stavba, která se s úpravami dochovala dodnes. S rozvojem královského města Tachova její ochranný význam upadal. To mělo pak za následek časté střídání majitelů. Podle archeologických výzkumů je objekt renezanční tvrz přestavěná počátkem 18. století na sýpku. Budova o hraně 15 m obsahuje dvě sýpková patra a podkroví. V roce 1868 bylo přízemí přestavěno na byty. Severně od tvrze byl situován vrchnostenský dvůr, který zanikl stejně jako vodní příkop středověké tvrze. Součástí opevnění tvrze byly také rybníky, z nichž se do dnešních dnů zachoval pouze jediný. Zchátralou sýpku získali v restituci původní majitelé, který zchátralý objekt prodali. Koupil ho Martin Turner, který ho stylově upravil na bydlení. Tvrz je nepřístupná, ale majitel občas pořádá v okolí kulturní akce.