Tachov
Světce
Světce jsou součástí Tachova. Dle historických pramenů byl kostelík, který dal vsi název, založen patrně v polovině 14. století. Zcela průkazné zprávy o něm se ale objevují až ve století 15. Na počátku 17. století je zmiňován jako neudržovaný a po čase ustupuje novostavbě paulánského klášterního kostela. Původní kostel byl darován paulánským mnichům v roce 1639. Ti započali se stavbou kláštera, který neměl ovšem dlouhého trvání. Byl zrušen v 80. letech 18. století Josefínským výnosem, který mimo jiné zrušil paulánské kláštery v Čechách. Odsvěcený klášter získali Windischgrätzové. Byly z něho vyneseny ostatky mnichů a sloužil jako skladiště a docházelo k jeho chátrání. Chvíli sloužil jako sídlo rodu po dobu oprav tachovského zámku.
Zámek a jízdárna ve Světcích na kolorované pohlednici (kolem 1910)
Již téměř sedmdesátiletý kníže Alfréd započal v roce 1857 s výstavbou rozsáhlého romantického zámku, jehož stavbu však nedokončil, neboť v roce 1862 umírá. Do zámku byla pojata i částečně pobořená stavba klášterního kostela. Za 5 let budování vyrostla ve Světcích hrubá stavba zámku opatřená třemi věžemi. Nástupci Alfreda I. ve stavbě zámku nepokračovali. Na přelomu 19. a 20. století byla jeho stavba z větší části rozebrána a dodnes se zachovala jen v romantických zříceninách.
Světecké údolí Mže na kolorované pohlednici (kolem 1910)
Současně se zámkem byla stavěna i jízdárna. Ta byla dokončena v roce 1861. Stejně jako zámek byla stavěna neorománském slohu, je dlouhá 60 a široká 52 metrů. Její výška je 26 metrů.
Zámek, jízdárna a myslivna ve Světcích (ante 1917)
Po roce 1945 přechází majetky Windischgrätzů včetně na stát. Neudržovaný objekt začíná chátrat a v roce 1981 je doporučen k demolici. Naštěstí po roce 1989 se mění i pohled na polozřícenou jízdárnu. Roku 1997 získává objekt město Tachov a dodnes je opravována. Probíhají zde prohlídky, které jsou určeny předem objednaným skupinám zájemců, které je možné domluvit v informačním centru v Tachově. Jízdárna žije také bohatým kulturním životem. Konají se tu četné kulturní podniky, divadelní představení i koncerty předních českých umělců. Jízdárna byla zapsána do seznamu národních kulturních památek. Jedná se o největší českou jízdárnu a druhou největší jízdárnu ve střední Evropě, hned po Španělské dvorní jízdárně ve Vídni.
Světecká jízdárna (ante 1937)
Světecká jízdárna (ante 1942)
