Tachov
Windischgrätzův pramen
Windischgrätzův pramen se udává jako nejjižnější zřídlo v oblasti západočeských kyselek. Výskyt tachovské kyselky je vázán na zlomové pásmo, které odděluje Tachovskou brázdu od masivu Českého lesa. V podloží vystupují pararuly, které v místě vývěru překrývá mocná vrstva silně zvodnělých naplavenin řeky Mže. Díky nim je minerálka z hlubin ředěna mělkými podpovrchovými vodami. V minulosti se tento jev projevoval především při zvýšeném čerpání kyselky. Došlo to tak daleko, že byl pramen v letech 1990 – 2004 z hygienických důvodů uzavřen. Nad místem vývěru je postaven zděný altán a kyselka je jímána ve zděné studni o průměru1,5 metru, která zajišťuje hygienickou nezávadnost, která je každoročně kontrolována. Kyselka se vyznačuje zvýšeným obsahem železa.
Altán zakrývající pramen
Kyselka byla objevena roku 1781, podle místní pověsti, to však bylo již dříve, ale kníže Alfréd Windisgrätz ji nechal zasypat. V polovině 19. století byl zbudován dřevěný altán a postavena výletní restaurace. Do roku 1948 byla kyselka využívána k výrobě sodovky a limonád firmou Ernst Wagner. Poté byla zestátněna a stáčení pokračovalo. Denně bylo plněno až 15 tisíc lahví. Po roce 1989 byl z výše zmíněných důvodů veřejný odběr zakázán.
Voda z pramene je svedena do železné trubky
Alej vedoucí od města k minerálnímu prameni je zvaná Knížecí. Jedná se o chráněné stromořadí. Alej nechal v roce 1791 vysázet kníže Windischgrätz a později se stala významným promenádním místem Tachova.
Alej vedoucí z Tachov k pramenu
Oboustranné stromořadí je v současnosti tvořeno přibližně 200 stromy o staří 150–200 let, mezi kterými převažuje lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a malolistá (Tilia cordata), jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) a javor klen (Acer pseudoplatanus), mezi dalšími zastoupenými druhy jsou Jilm horský (Ulmus glabra), topol černý (Populus nigra), olše lepkavá (Alnus glutinosa) a javor mléč (Acer platanoides). Obvody kmenů měří od 64 do 310 cm, koruny stromů dosahují do výšky až 25 metrů.
