Tachov
Lučina
Vodní nádrž Lučina byla stavěna v letech 1971 až 1974. Práce zajišťovaly Vodní stavby Praha. K napuštění přehrady došlo v roce 1975. Její hlavní význam je vodárenský, zadržuje vodu, která je vedena do úpravny vody v obci Svobodka pomocí výtlačného potrubí s kapacitou 85 l/s. Touto vodou jsou zásobovány města Tachov, Bor, Planá a přilehlé obce. Celkem se jedná o více než 20 000 odběratelů. Přehrada má i energetický význam. U dvou spodních výpustí byly v roce 1996 instalovány dvě vodní turbíny o výkonu 150 kW.
Nezanedbatelnou je i protipovodňová ochrana. Přehrada od svého vzniku ochránila Tachov a další obce po toku Mže před povodní. Pouze dvakrát nedokázala pojmout všechnu vodu z přívalových dešťů a jarního tání. Potom byl využit bezpečnostní přeliv, při povodních v letech 1984 a 2002.
Plocha přehrady je 87 ha a pojme 5,6 milionů m3 vody. Údolí je přehrazeno přímou sypanou hrází. V koruně má délku 183,5 metru a šířka činí 4 metry. Nadmořská výška koruny je 534 m n.m. a je vysoká 23 metrů od dna údolí. Proti prosáknutí je chráněna 45 cm silným železobetonovým pláštěm. Kamení na hráz bylo těženo v nedalekém lomu Mýto. Hráz jen tudíž tvořena především rulou a žulou.
Vodu do přehrady při vádí řeka Mže a Sklářský, Lužní a Ševcovský potok. Návštěvníka zarazí, že voda v přehradě je hnědě zbarvená. Není nijak závadná. Za její zbarvení mohou přítoky, které protékají rašeliništi, kde získávají typickou barvu. Problémem hrázného je i populace bobrů na Sklářském potoce, kde si staví hráze a tím mění průtočný profil koryta.
Před napuštěním přehrady došlo k demolici obce Lučina. V obci stával hamr, huť a sklárna, které zanikly počátkem 20. století. Po druhé světové válce byla obec znovu dosídlena. Obyvatelé obce byli před demolicí přestěhováni především do Halže a Lesné. Po dostavbě hráze bylo v okolí přehrady vysázeno přes 54 ha smrkového lesa jako ochranný pás.