česky english deutsch <<<

Svojšín

Altán

Naučná stezka Svojšínské spilitové skály, která je součástí Česko – Bavorského geoparku, byla otevřena v červnu 2006. Délka trasy se 13 zastaveními je 1,6 km. Začátek stezky je u zámku ve Svojšíně a konec na spilitových skalách nad Mží. Na konci stezky je na skalním výběžku nad řekou jako na nejvyšším místě vyhlídkový altán na skalním výběžku nad řekou.

Svojšínské spility

Tzv. stříbrsko-plaský spilitový pruh je obnažen mohutným skalním defilé. Pruh submarinních paleovulkanitů má SV protažení, úklon 30°-40°JV. Skalní stěny dosahují výšky 55 metrů. Útvar je zřetelně morfologicky modelován hlubokým meandrem řeky Mže. V jednotce neoproterozoika vystupuje několik spilitových pruhů SV-JZ směru.

Mikroskopický výbrus spilitu

Spilit je společný výraz pro jemnozrnné zásadité magmatické horniny, které vznikaly především metasomatózou z oceánských čedičů a jsou součástí ofiolitové formace. Spility tvoří menší tělesa, žíly a zejména výlevy v podobě polštářových láv. Mají šedozelenou, nazelenalou nebo červenohnědou až černou barvu. Vzhledem se podobá čediči. Často je vyplněn žilkami kalcitu či chaldcedonu, mívá afanitickou, mandlovcovou stavbu a dutiny bývají vyplněné sekundárními minerály. Rozdíly mezi spilitem a bazaltem jsou patrné teprve při zkoumání výbrusu v mikroskopu. Charakteristickými minerály spilitů jsou albit a chlorit, dále pak aktinolit, olivín, titanit, karbonáty, epidot, prehnit, limonit a přítomny mohou být též relikty pyroxenů. Vznik spilitů je vysvětlován buď primární krystalizací v závěrečné fázi tuhnutí magmatu nebo druhotnou přeměnou bazaltických láv tzv. spilitovou reakcí. Při ní dochází k nahrazení bazických plagioklasů albitem a k obohacení sodíkem, vodou a oxidem uhličitým za současného snížení obsahu hliníku, draslíku a vápníku. Tato přeměna probíhá v důsledku působení zbytkových roztoků tzv. autometamorfóza nebo vzniká působením mořské vody bohaté na sodík na původní lávu. Pochod vedoucí ke vzniku spilitu se nazývá spilitizace Název spilit byl zaveden v roce 1827 Alexandrem Brongniartem. V současnosti je používán název metabazalt. Spility představují bazické výlevné horniny, ve kterých je plagioklas zastupován albitem, který vznikl tzv. spilitovou reakcí.

Pohled od údolí Mže

Pohled na Svojšín

Svojsin_altan.avi [123 kB]

Video: Zemský povrch se obnovuje ve hřbetech uprostřed oceánů. O podmořské sopečné činnosti svědčí středooceánské hřbety, které se táhnou na dně oceánů se v délce více než tisíc kilometrů. Spility představují kus staré oceánské kůry s lávovými polštáři, jaké vznikají na oceánském dně. Není třeba se potápět do hloubek oceánu. U Svojšína lze přejít bývalé oceánské dno suchou nohou.

Soubory ke stažení

Svojsin_altan.avi

27_svojsin_al.avi

Popisek: Svojsin_altan.avi

Velikost: 123 kB


GPS pozice

N 49° 46.101', E 12° 55.608'
[GPX]

[MAPY.CZ]