Stříbro
Svinná - Ronšperk
Centrální revír, zasahující do katastru Svinné, patřil v minulosti k nejbohatším stříbrským revírům a z hlediska počtu žil a s tím spojených důlních provozů představoval mezi revíry ostatními absolutní jedničku. V něm se vyskytoval značný počet žil, jejichž názvy se často měnily stejně, jako názvy dolů v souvislosti s náboženským a politickým vývojem. V tomto revíru patřila k nejvýznačnějším Dlouhá žíla. Ta dosahovala délky 3 000 metrů (včetně žil Kazimíra a Aloisie) a její mocnost se spolu s odžilky měnila a pohybovala se v rozmezí několika milimetrů až šesti metrů. Mocnost se měnila velice rychle a zcela nepravidelně. Směrem do hloubky se zvyšovala a získávala pravidelnost. Dlouhou žílu doprovázelo několik odžilků s paralelními žílami o celkové délce zhruba 1 500 m. Z nich nejvýznamnější nesla název Důvěra v Boha. Převládající minerál na Dlouhé žíle představoval křemen a baryt. Rudní složku potom galenit (PbS2) a na druhém místě sfalerit (ZnS2). Charakteristické rudní materiály, galenit a sfalerit tvořily v křemeni nejčastěji struktury vtroušené až přerušovaně páskované. Zastoupení zde měly i pyrit, chalkopyrit, fluorit a kalcit. Dlouhá žíla byla v minulosti nejdéle těžena. Dlouhá žíla je situována na území tří katastrů, Stříbro, Svinná a Sytno a má sklon k západu v hodnotě 60 – 800. Pokud pomineme historická již specifikovaná důlní díla, dá se konstatovat, že v novodobé etapě hornických dějin ve Stříbře byla otevřena třemi jámami a štolou. Tento revír patřil v minulosti k nejbohatším stříbrským revírům a z hlediska počtu žil a s tím spojených důlních provozů představoval mezi revíry ostatními absolutní jedničku, poslední vozy vytěžené rudy vyjely z důlního díla v roce 1974.
