Stříbro
Kostel Všech svatých
Úplně první stříbrský kostel údajně stával na břehu řeky Mže. Vzhledem k výhodné a lépe bránitelné poloze bylo město přesunuto na vyvýšeninu tvořenou především fylitickými břidlicemi a drobami chráněnou řekou Mží a Stříbrským potokem, které vytvořily hluboko zařízlé údolí, na jehož bocích vystupují tyto horniny ve formě výchozů. S nově situovaným městem byl postaven i nový kostel, jehož věž sloužila i jako vojenská věž zvaná hláska.
Dnešní kostel Všech svatých tvoří nejvýraznější dominantu města Stříbra v pohledech dálkových i dílčích. Historie nynějšího kostela se začala psát v polovině 13. století. Na jeho místě stála stejnojmenná gotická kaple, která je již v roce 1402 uváděna jako farní kostel. V roce 1565 byla dokončena stavba městského chrámu Všech svatých v pozdně gotickém stylu. Z této stavby se do současnosti zachovala věž, západní průčelí a část presbyteria. Ostatní části stavby byly letech 1754 – 1757 přestavěny a zbarokizovány, kostel byl rozšířen prodloužením kněžiště. Na přestavbu navázalo pořízení vnitřní freskové výzdoby v letech 1760 – 1766.
Jak již bylo zmíněno, kostelu dominuje hranolová pozdně gotická věž původního svatostánku. Vnitřek zdobí bohatá rokoková fresková výzdoba. V kupoli presbytáře se nachází v perspektivní architektonické kulise dílo Svatá rodina, jejímž autorem je F. J. Lux z Plzně. Oltář je pozdně barokní z roku 1762 se sochou Boha Otce, po stranách doprovázená sochami sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Prokopa od místního řezbáře Platzera a obraz Všech svatých od Dollhopfa. Ve věži při kostele jsou zavěšeny tři zvony. Dva velké a jeden malý – umíráček. Bohužel originály zvonů se nedochovaly, protože byly využity za první světové války jako surovina pro zbraně. Velký zvon zvaný Bauer (Sedlák) byl dokonce rozbit přímo ve věži.