Stříbro
Stříbrské vodopády
Z geologického hlediska patří oblast stříbrských vodopádů do západního křídla českého mladšího proterozoika. Jsou to břidličnaté komplexy barrandiensko-železnohorské zóny (bohemikum), stratigraficky náležící ke kralupsko-zbraslavské skupině, změněné metamorfózou z jílovitých břidlic na sericitické až chloritické fylity. Fylity jsou silně zvrásněné a místy jsou prostupovány žilami lamprofyrů a spilitů.
Stříbrské vodopády jsou v pevných metamorfovaných horninách
Právě do fylitů se zařezává Stříbrský potok. Prohlubování údolí má na svědomí spodní a zpětnou erozí. Vodní tok chce dosáhnout ideální spádové křivky. Tím dosahuje především zpětnou erozí, kdy se vodní tok zařezává do horninového podloží. Pokud narazí na odolnou horninu, kterou nelze rozrušit dochází ke vzniku vodopádů nebo kaskád. Zde se tok dostal na odolnější fylity, které lze pozorovat ve vrchních částí vodopádu.
Schéma vodopádu. Vzniká zpětnou erozí, která zahlubuje tok do podloží
Počátek tvorby vodopádu
Stříbro je jedno z mála měst, které má v parku přirozený vodopád. Park se nachází velmi blízko náměstí a vede do něj červená turistická cesta. V horní části parku je první vodopád pod lávkou přes potok. Je vysoký 2,5 metru a vytváří poměrně velké vývařiště. Tímto pojmem se nazývá jev, který zpomaluje proudící vodu. Jedná se o prohlubeň, do které dopadá voda a tím jí je ubírána energie. Při vyšších stavech vody se zde vytváří vodní válec, který znají především vodáci, pro které je velmi nebezpečný. Následujících 100 metrů potok vytváří řadu menších peřejí. Asi 40 metrů před ústím do Mže potok prochází úzkou roklí a vytváří soustavu vodopádů a kaskád. Úvodní dvoumetrový vodopád je nejvyšší, má 2 metry. Po 5 metrech následuje metrový stupeň a pod ním půlmetrová kaskáda. Takhle vypadá pohled na celou soustavu. Následují ještě další menší kaskády a potok ústí do řeky Mže. Průtok vody je tady cca 30 l/sec, sklon toku a vodopádů asi 45° a vše se odehrává v nadmořské výšce 365 m n.m.
