Přimda
Hrad Přimda
Hrad Přimda byl postavem na kopci tvořeného cordieritickou pararulou až migmatitem, který poskytoval přirozenou obranu a nebyl nikdy dobyt. Na druhou stranu byl svou rozlohou malý a řemeslníci museli sídlit ve vesnici pod hradem. V roce 1962 byla zřícenina vyhlášena národní kulturní památkou a současným majitelem je město Přimda. Po ztrátě obranné funkce hradu byl do té doby holý svah zarůstán a tyto lesy jsou dnes součástí Přírodní rezervace Přimda.
Historie zříceniny hradu Přimda je dlouhá a bohatá. Jedná se o nejstarší kamenný hrad (po Pražském hradu) na našem území. Kronikář Kosmas píše, že hrad byl bez povolení vystavěn v roce 1121. Když se to dozvěděl kníže Vladislav, přijel hrad obléhat a také ho dobyl. První věrohodná zmínka pochází z roku 1126, kdy byl hrad knížetem Soběslavem opraven a byla vystavena velká věž. Hrad byl významným obraným bodem české hranice. Kromě toho na něm byli vězněny významné osobnosti českých dějin Soběslav II. a Přemysl Otakar II. Za vlády Lucemburků dochází k zástavám hradu. Do té doby byly správci královští purkrabí. Majitelé Boršové z Oseka využívali hrad jako sídlo, odkud podnikali své loupežné výpravy. Trestná výprava krále Václava IV. sice pochytala loupežníky, ale hrad s jeho pánem nedobyla. Ani při obléhání Husity v roce 1429 nebyl hrad dobyt. Osud hradu začal být nepříznivý za vlády Rudolfa II., který potřeboval peníze na válku a hrad i s panstvím prodává. V té době je hrad již zchátralý a majitelé se střídají. Až v roce 1675 kupuje panství Jan Václav Novohradský z Kolowrat.
Do dnes se z hradu zachovala pouze hranolová, původně třípatrová, hradní věž, se zdmi až 4 metry silnými zvaná donjon, která sloužila jako obydlí purkrabího či držitele. Zajímavostí je zdejší nejstarší prevét u nás. Pokud Vám slovo nic neříká, určitě pomůže český název výsernice. Jedná se totiž o středověký záchod.