česky english deutsch <<< >>>

Lazurový vrch

Lazurový vrch

Lazurový vrch v ohbí Kosího (Kosového) potoka severně od Michalových Hor je budován epidotickými amfibolity, které obsahují vložky krystalických vápenců – mramorů. Typickými rysy amfibolitů jsou plochá nebo jen mírně šikmá foliace a výrazné páskování. Původně vznikly jako usazeniny a sopečné vyvrženiny v prostředí mělkých moří a při horotvorných procesech podlehly poměrně slabému stupni metamorfózy. Doprovázeny jsou polohami mramorů a fylitů.

Křemenná žíla v amfibolitu

Náleží ke krušnohorské oblasti sasko-duryňské zóny (saxothuringika). Na severních a severovýchodních svazích Lazurového vrchu se kromě přirozených skalních výchozů nachází několik krátkých štol po středověkém hledání stříbrných rud a velké množství starých dobývek na mramor. Nevelké povrchové i podzemní těžebny sledují průběh několika deskovitých poloh krystalických vápenců o mocnosti 0,5–6 metrů. Protože jsou tyto vrstvy jen mírně ukloněné a téměř rovnoběžné, jsou štoly a lůmky ve strmém svahu seřazeny v několika výškových úrovních vedle sebe. Při poslední inventarizaci bylo zjištěno celkem 197 povrchových projevů těžby.

Migmatit

Těžba růžového mramoru jako dekoračního kamene (sakrální plastiky, ozdobné předměty) je doložena od 17. století. Od 18. století se kámen lámal ve velkém a z horšího materiálu se pálilo vápno. Největší dochovaná dobývka je tzv. Mramorová jeskyně na východním svahu Lazurového vrchu. Krystalický vápenec se v ní těžil lomem i podzemními komorami.Amfi­bolitový pruh s mramory pokračuje severovýchodním směrem k Výškovicům, kde se nacházejí další mramorové doly. Nejznámější z nich je podzemní dobývka zvaná Jeskyně Inků. Podzemní prostory jsou významnými zimovišti netopýrů.

Zbytky opevnění Michalšperku

Na Lazurové hoře stával hrad Michalšperk, který je dnes již zcela zbořen a jeho existenci doložily archeologické průzkumy.

GPS pozice

N 49° 55.191', E 12° 46.768'
[GPX]

[MAPY.CZ]