Konstantinovy Lázně
Břetislav - nakládka kamene
Břetislav je dnes součástí Konstantinových Lázní. První zmínka o obci pochází z roku 1379. Při velkém požáru okolo r. 1870 shořela většina domů včetně selského dvora, pivovaru i hostince. Život v obci ovlivnila železniční trať Pňovany – Bezdružice, která spojila obec s okolím. U trati v těchto místech jsou zbytky zaniklé nakládací rampy kamenolomu na Hradišťském vrchu. Zde se těžil čedič, přesněji nefelinitický bazanit, který byl výsledkem třetihorní sopečné činnosti. Ta probíhala na rozhraní starších a mladších třetihor. Díky tomu rozžhavená láva pronikla prasklinami ve starších horninách na povrch, často jako sopka. Takovou sopkou je právě Hradišťský vrch. V lomu zde byla hornina těžena a drcena. Zpracovaný materiál byl spádovou lanovkou dopravován k rampě, kde byl nakládán na vagony. Těch se naplnilo až dvacet denně. Odtud bylo místní kamenivo rozváženo po celém Rakousku-Uhersku, ale třeba až do Turecka. Využívalo se především při budování cest a železnic.
Na leteckém snímku je dosud zřejmé, kudy lanovka vedla
Lanovka přestala sloužit na začátku 50. let, kdy došlo k přetržení nosného lana. V roce 1956 byla rozebrána i vlečka. Kudy lanovka vedla, naznačuje lesní průsek, který vede směrem k lomu.
Místo lanovky jsou dnes dráty elektrického vedení
Zdejší okolí není tvořeno čedičem, ale grafitickým fylitem. Ten je mnohem starší než zmiňovaný čedič a patří do přeměněných hornin mladších starohor. Je nápadný břidličnatostí. Díky tomu fylity prostupují minerální vody, které vyvěrají na několika místech. Nejznámější v okolí je Studánka lásky. U břehů Břetislavského potoka jsou zase nenápadné vývěry minerální vody s obsahem sirovodíku. Hnědé až oranžové zbarvení způsobují oxidy železa, o které je voda obohacena. Ty se do ní dostanou rozpuštěním minerálních látek, které jsou příměsí fylitů.
Zbyky nakládky čediče na peronu
Peron je dnes již zarostlý a kolem byla odstraněna
