Konstantinovy Lázně
Rudolfův pramen
Geologické podloží tvoří slabě přeměněné fylity. Výstup kyselek probíhá po zlomových liniích, které jsou zároveň přívodními cestami hlubinného oxidu uhličitého. Minerální prameny obsahují stopy sirovodíku. Původcem tohoto nevábně zapáchajícího plynu jsou proterozoické břidlice obsahující organické látky a pyrit, jehož rozkladem vzniká síranová složka vod. Organické látky z břidlic umožňují existenci desulfurikačních (sirných) bakterií, které jako produkt svého metabolismu produkují sirovodík. Tento proces dal vzniknout lidovému názvu Rudolfova pramene Smraďoch, o kterém jsou zmínky již ze 16. století.
Povlak na vodě z pramene je tvořen především siřičitany
Minerální prameny u Nové Vsi byly svými léčivými účinky známy od nepaměti. Zájem o prameny se oživil na sklonku 18. století, kdy byly na bezdružickém panství podniknuty na tehdejší dobu rozsáhlé geologické průzkumy. Mělo být nalezeno zlato, stříbro či rumělka na výrobu rtuti. Výsledky těchto průzkumů vedly sedláky z Nové Vsi k postavení jednoduché dřevěné lázeňské budovy u sirného pramene obklopeného rašeliništěm.
V roce 1812 postavili novovesští sedláci novou kamennou lázeňskou budovu s příslušenstvím. V budově bylo 22 pokojů, stravovací zařízení a pět lázeňských kabin. Ta byla v 50. letech 20. století stržena a s ní zasypán i pramen. Pramen byl objeven náhodou, když při záchraně psa bylo objeveno původní dřevěné bednění, které je zde dodnes.
Původní lázeňská budova ve starých lázní z roku 1872
Pro další rozvoj lázní bylo velice důležité, že v následujícím čase se získaly další slatinné pozemky. Na těchto pozemcích byl založen velký rybník, postavena silnice ke Starým Lázním a u dosud pusté a holé slatinné plochy byl vysázen park. Dodnes se zachovala nejen budova, ale i rybník s koupalištěm, který naleznete při cestě do centra.
Původní lázeňská budova ve starých lázní z roku 1872
Budoucnost lázní mohla být zajištěna pouze, když nemocným budou ordinovány rašelinné koupele a k tomu léčba pitím, nechal Löwenstein podchytit prameny na úpatí Hradišťského vrchu (dnešní prameny v centru parku). V roce 1873 se zřídila kolonáda a dnešní lázeňský park. Tím bylo centrum lázní posunuto do polohy, jaká je známa dnes.
