Konstantinovy Lázně
Lom
V bývalém lomu na Hradišťském kopci je odkryto jednolité těleso lávového výlevu tvořeného leucitickým bazanitem. Sopečné těleso leží na kaoliniticky zvětralých fylitech a případně na přemístěném materiálu tohoto zvětrávání. Samotné těleso vykazuje mocnost téměř 50 metrů. Nejmenší mocností kolem 30 metrů dosahuje právě v lomu. Z vulkanologického hlediska jsou zajímavé jevy sonnenbrandu a jednolitost tělesa tvořeného jediným lávovým proudem.

Vznik sloupcové odlučnosti Žhavá láva (1) přijde do kontaku s okolním prostředím a začne se ochlazovat (2). Tím snižuje svůj objem a vznikají sloupy ztuhlé horniny (3)
Jednolitost tělesa a dobře vyvinutá sloupcovitá odlučnost, která mohla vzniknout pouze v případě tuhnutí bez pohybu, je vysvětlitelná pouze nahromaděním lávy v proláklině zemského povrchu. Dříve zjištěné sopečné vyvrženiny, tufy a aglomeráty při bázi výlevu, interpretované odlišným vznikem, respektive působením výlevu na podloží, nebyly při nových výzkumech pro špatnou odkrytost ověřeny. Nová petrografická analýza prokázala zastoupení širokého spektra alkalické a mírně alkalické série, od foiiditů přes alkalické bazalty a trachybazalty, bazaltické trachyandezity, trachyandezity až po trachyty. Nefelínem bohaté fonolity, známé hlavně ze střední části Českého středohoří, zde zcela chybějí, stejně tak jako subvulkanity plutonického sledu či žilné alkalické lamprofyry. Příznačné je však hojné zastoupení mírně alkalických andezitů. K strukturním mimořádnostem patří na lokalitě extrémní hrubost sloupcovité odlučnosti. Sloupy zde dosahují tloušťky až 3 m.
V lomu do jeho zavření v roce 1997 bylo vytěženo mnoho tun kamene. Čedičové kvádry z lomu byly používány při dostavbě věže švamberské kaple, kaple na Ovčím vrchu a mnoha dalších církevních a veřejných staveb v širokém okolí. V roce 1891 zaměstnával lom již 100 dělníků. Lom spojovala se železniční zastávkou v Břetislavi lanovka. Dnes je na dně vzniklé jezero používáno pro rekreační účely a vstup je zpoplatněn.