Kladruby
Lom Milevo
Velký opuštěný etážový lom, vzdálený 2 km od vsi Milevo a osady Tuněchody, je založený v biotitickém granodioritu kladrubského masívu. Je to těleso variského stáří, které obsahuje v sobě xenolity (uzavřeniny) silně granitizovaných hornin pláště, což svědčí o blízkosti kontaktu tělesa s pláštěm starších, neoproterozoických či staropaleozoických, hornin. Jde o typický odkryv tohoto typu granodioritu. V hornině jsou četné žilky pegmatitu s granátem a žíly spessartitu. Zdejší grandiorit je středně zrnitá hornina, většinou porfyrická. Množství porfyrických živců kolísá, takže místy jsou vyvinuty i stejnoměrně zrnité partie. Granodiorit je dokonale všesměrný. V žilkách pegmatitů se vyskytují červenohnědá zrnka a zrnité agregáty granátu a zrnka pyritu i pyrhotinu. Pyrit se vyskytuje i na puklinách v granodioritu, ale už jen jako povlaky. V křemenných žilách bývají dutiny s drobnými krystaly tohoto minerálu. Porfyrické vyrostlice živců jsou především ortoklasy.
V lomu byly zjištěny i žilky pegmatitu. Jeho hlavními minerály jsou křemen, ortoklas i plagioklas a muskovit, který se zde vyskytuje v dosti velkých lupenech. Na puklinách pegmatitu jsou skvrny či povlaky tvořené jemně krystalovaným pyritem a pyrhotinem.
Velmi zajímavé jsou také kusy křemene, které se těží občas v pískovně ze žulového eluvia. Křemen je tu šedý, v kusech velkých až 0,5 m3, a v jeho dutinách, nebo na puklinách bývají drobné krystaly křemene či jeho čiré odrůdy – křišťálu. Křemen pochází z 9 km dlouhého žulového valu v kladrubské žule. Val vystupuje na okraji lesa jižně od obce.
Kladrubský masiv intrudoval během variského vrásnění po staré jizvě zemské kůry, nejlépe zřetelné při jižním kontaktu v okolí Křakova, později reaktivované jako mariánskolázeňský zlom, který tvoří morfologicky výrazné západní omezení masivu proti saxonsky pokleslé kře.