česky english <<< >>>

Broumovská skupina kostelů

Kaple Panny Marie – Broumovské stěny

Stavba kaple

Na hřebeni broumovských stěn byla v letech 1732 – 33 postavena kaple Panny Marie podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Již v roce 1670 nechal opat Tomáš Sartorius na jejím místě vztyčit dřevěný kříž s pozlacenou plechovou hvězdou. Také samotná kaple má tvar pěticípé hvězdy. Stavba z tesaného pískovce svou krásnou polohou dominuje širokému okolí. V roce 1786 byla kapel z nařízení císaře Josefa II. zrušena, prodána a určena k rozbourání. Kaple chátrala až do poloviny 19. Století, kdy ji polorozbořenou koupil opat Jan Nepomuk Rotter. Ten ji nechal obnovit a roku 1855 byla kaple Panny Marie znovu slavnostně vysvěcena. V sousedství se nachází také oblíbená dřevěná turistická chata Hvězda vystavěna v Alpském stylu.

Místní pověst – O původu kapličky na Hvězdě

Sláva a jasná záře sotva založené Hvězdy měla brzy a snad navždy zhasnout. Roku 1786 byla z rozkazu císaře Josefa II. jako jiné zbytečné kaple zrušena a prodána ke zbourání. Koupil ji ve veřejné dražbě za 70 zlatých polický občan Ferdinand Tér s podmínkou, že ji rozboří v co nejkratší době. Začal tedy kapli bourat, ale veliké kvádry pískovce mu kladly takový odpor, že se měšťanu do namáhavé práce nechtělo. Nechal tedy zdivo stát a pobral vše, co se dalo: části střechy, dveře, okna, oltáře, lavice a podobné věci. Hvězda se stala zříceninou, k níž málokdy nějaký poutník zavítal. Tehdejší kronikář napsal: Cesty na Hvězdu kvílí, protože nejsou, kdož by přicházeli ke slavnosti. Odešla od dcery Siónské všecka krása její… Smutné rozvaliny dlouho trčely k obloze, pomalu zarůstaly smrčím a travou. Pasák či dřevorubec se tu někdy v době podzimních dešťů skryl a rozdělal si v koutě oheň. Ve skulinách se skrývali netopýři a šedí sýčkové houkali do tmavé noci. Bylo tu pusto a prázdno přes půl století. Jednou v létě bylo několik studentů klášterního gymnázia z Broumova na pustých zříceninách kapličky na Hvězdě. Dívali se do čarokrásné krajiny, která se rozkládala před nimi. Byl nádherný slunný den a bylo velké horko. Studenti měli žízeň. „Měla by tu být hospoda, to bychom sem šli často, viď Jene!“ smál se jeden. „Až se stanu broumovským opatem, pak ti tu hospodu vystavím, abys neměl žízeň! Zatím musíš počkat a napít se dole pod lesem vody!“ To řekl Jan Rotter, syn krejčího. „Až budeš broumovským opatem, pak už žízeň mít nebudeš!“ „A co je nám to povídám platné, není tu voda ani hospoda, půjdeme proto do Kovářovy rokle, tam se aspoň napijeme.“ Tak mezi sebou hovořili studenti a žertovali.

Uplynulo mnoho let. Studenty rozvál po světě vítr, z mnohých se stali vynikající vědci, někteří si zvolili kněžské roucho. Mezi těmi byl i nám známý Jan Rotter. Studoval na kněze a stal se doktorem bohosloví.

Po několika letech byl povolán do Broumova, kde měl působit na klášterním gymnáziu, které kdysi sám vystudoval. Jeho přičiněním se gymnázium pozvedlo, bylo prohlášeno za veřejné a vychovalo řadu vynikajících osobností. I náš Alois Jirásek zde nabyl prvního vzdělání. Vyučování ovšem bylo tehdy německé.

V roce 1844 se broumovský opat Placidus Beneš vzdal svého úřadu a dne 7. listopadu toho roku byl na jeho místo zvolen dr. Jan Rotter, bývalý neznámý studentík broumovského gymnázia.

Když nově zvolený opat po dlouhé době opět stanul na zříceninách opuštěné hvězdecké kaple, která již byla skoro zarostlá vysokým lesem, a podíval se do broumovské kotliny, vybavil se mu v duši rozhovor, který před mnoha lety vedl se svými spolužáky. Teď byl mocným opatem a rozhodl se, že dá znova kapličku vystavět a vedle zřídí velký hostinec, aby tu turisté našli potřebný útulek a občerstvení.

Nově vybudovaná kaplička byla samotným dr. J. Rotterem 5. srpna 1855 vysvěcena a hvězdecká pouť tím byla opět obnovena a za účasti mnoha lidí z dalekého okolí se každoročně slaví až do naší doby.

Hostinec byl postaven na okraji srázu propasti ve švýcarském stylu s mnoha zařízenými pokoji. Z pavlánu hostince se otvírá čarokrásná vyhlídka na celý broumovský výběžek a až daleko do Kladska. Pod hospodou zeje hluboká propast, která se černá v temném lese, pokrývajícím celý svah daleko až do roviny. Kdo sem jednou přišel, pochopí, proč Hvězda požívá takové obliby a těší se četným návštěvám hostů z dalekých končin. Jsou to nejen romantické skály, divoká Kovářova rokle, ale i překrásná, přímo okouzlující vyhlídka.

Užitečné informace

Podrobnější informace

Nejbližší informační centra:

Tipy na výlet:

Důležitá telefonní čísla:

GPS pozice

N 50° 34.017', E 16° 16.000'
[GPX]

[MAPY.CZ]