Vinoř - Satalice
U Pohanků
Rybník „Pohančák“
Rybník, na který se právě díváte, se místními označuje spíše jako (Pohankův rybník, "Pohančák“), správný název je však U Pohanků. Výlov rybníka U Pohanků (podzim 2012) ukázal vedle ryb i jiné poklady, například boty, značky z aut, lahve. Asanace tohoto rybníka proběhla na podzim roku 1996. Je to první rybník celé vinořské soustavy. Jedná se o boční rybník, takže jeho napojení na Vinořský potok lze jednoduše uzavřít, aby nedošlo k jeho opětovné kontaminaci při čištění Biologického rybníka nad ním.(Biologický rybník ve Vinoři se stal pojmem, a to nejen v našem státě. Na ploše necelých dvou hektarů se v rybničním sedimentu podle analytických výsledků nacházelo 9 tun kadmia, 21 tuna chromu, 15 tun mědi, 73 tuny zinku, 4 tuny niklu a 1,5 tuny olova. V povrchové vrstvě bylo běžné, že koncentrace kadmia přesahovaly 2000 ppm. (Věstník MŽP ČR ze dne 15. 11. 1992 doporučuje obsahy nad 30 ppm kadmia v zemině k asanaci ve skupině C v tzv. průmyslové zóně. Udávaná běžná hodnota přirozeného pozadí je 0,2 ppm.) Tato oblast byla proto právem ve světě považována za jednu z nejvýše znečištěných lokalit kadmiem.)
Asanace rybníku Pohančáku
Při asanaci rybníka U Pohanků se objevily technické problémy, které zkomplikovaly a prodražily celou asanaci oproti předpokládanému rozpočtu. První nepříjemností bylo, že stále stejná hladina bažiny se několik dní před asanací zvedla a rybník se skoro celý naplnil a ani po vyčištění požeráku nebylo možné rybník vypustit. Na dně zůstala 1,5 m vysoká vrstva řídkého rybničního bláta a vody. Po několikadenním jednání byl zvolen postup, při kterém byla odtěžená kontaminovaná zemina ihned nahrazena dováženým lomovým kamenem. Firma SOH Benátky nad Jizerou odvezla ve více než 690 autech 6548,53 tun kontaminovaného materiálu. Na úpravu dna bylo dovezeno 9261 tun (4630,5 m3) lomového kamene. V rámci úprav bylo také vybudováno cca 660 m2 kamenného opevnění hráze, břehy byly upraveny posypem, byl vybudován bezpečnostní přepad, vyměněno zábradlí a opraven můstek přes potok. Na závěr asanačních prací vypracoval Ústav geochemie Přírodovědecké fakulty UK posudek o úspěšnosti provedených prací. Práce byly dokončeny v září 1997 celkovým nákladem 6 137 241,– Kč. Dnes je tento rybník podle dostupných informací bez nadlimitních výskytů nežádoucích látek výše uvedených.
Obyvatelé místních rybníků
V místních rybnících jsou především chovány následující druhy ryb:
- Kapr obecný (Cyprinus carpio) je sladkovodní paprskoploutvá ryba z čeledi kaprovití (Cyprinidae). Kapr obecný byl pravděpodobně první domestikovanou rybou v historii a patří mezi nejvýznamnější druhy využívané v akvakultuře. Je největší českou kaprovitou rybou a jeho chov má pro Českou republiku velký hospodářský význam. Postupně byl pro svou užitkovou hodnotu rozšířen na většinu území kontinentu. Pro jeho chov byly vybudovány celé rybniční soustavy, hlavně v období středověku. V místech nepůvodního rozšíření se kapr stává nebezpečným druhem a decimuje místní sladkovodní ekosystémy a původní společenstva ryb a především obojživelníků. Kapr obecný je všežravec, živí se bentosem a drobnými živočichy, které sbírá ze dna. Potravu také vyhrabává ze dna (až do 20 cm) a proto je také velmi často označován za „vodní prase“.
- Štika obecná je velmi dobře uzpůsobena dravému způsobu života. Má protáhlé válcovité tělo s hřbetními a řitními ploutvemi posunutými až dozadu a širokou protáhlou bohatě ozubenou tlamu. Toto uspořádání umožňuje štice bleskurychlý start za kořistí. Zuby jsou mírně zahnuté dovnitř, aby se kořist snadno nevysmekla, a po opotřebování se nahrazují. Tělo je svrchu a na bocích zelenohnědé pokryté světlými skvrnami, zpravidla uspořádanými do víceméně svislých pruhů, břicho je světlejší, zpravidla špinavě bílé. Oko je žluté, ploutve tmavší a příčně pruhované. Štika může dorůstat délky přes 1,5 metru a dosahovat hmotnosti i přes 25 kg, v českých podmínkách jsou za velké kusy považovány již 10kg štiky. Některé údaje z SSSR mluví dokonce o 80 kg štikách, ovšem mnoho vědců je nepovažuje za dostatečně podložené.
- Amur bílý (Ctenopharyngodon idella) je v Česku nepůvodní druh kaprovitých ryb. Do tehdejšího Československa byl dovezen hlavně z důvodu jeho rostlinožravosti za účelem likvidace porostů rákosí. K trávení rostlinné stravy slouží jeho prodloužené střevo, které měří přibližně dvakrát více než je délka samotné ryby.
- Tolstolobik bílý (Hypophthalmichthys molitrix; Valenciennes, 1844) je sladkovodní ryba z čeledi kaprovitých, která je v Česku nepůvodním druhem kaprovitých ryb.
- Candát obecný (Sander lucioperca) je jedním ze dvou druhů candáta vyskytujících se na území Česka. Patří mezi ušlechtilé druhy ryb. Pravidelně je vysazován do revírů jako doplňková ryba.
- Sumec velký (Silurus glanis; Linné, 1758) z čeledi sumcovitých je vedle jeseterovitých ryb největší sladkovodní rybou v Evropě.
Užitečné informace
Kam dál?
Další zastavení je ve směru na Satalice zastavení č. 4 U Kamenného stolu a to cca 4 min. pěší chůzí. V opačném směru se nachází zastavení č. 2 Vinoř – V Podskalí a to za pouhé dvě minuty.
Užitečné kontakty
- Městská policie pohotovostní telefon hlídky MP okrsku Praha Vinoř :
Strážník Petr Nosek tel. číslo: 720 513 754 Strážník Václav Havlík tel. číslo: 721 894 690
- Místní oddělení policie ČR
V obci Vinoř není k dispozici avšak spádově : MOP Čakovice
- Email: p3mopcak@mvcr.czVedoucí
- Telefon: 974 859 740
- Fax: 974 859 748
- Adresa: Cukrovarská 230 Praha 9
- Úřad MČ Praha-Vinoř, ul. Bohdanečská 97, 190 17 Praha-Vinoř
- tel./fax 286 851 114, tel. 286 851 483
- e-mail: sekretariat@praha-vinor.cz