česky <<< >>>

Karlova Studánka a stezka Bílá Opava

Lázeňství

Počátky lázeňství

V době, kdy byly postaveny železné hutě na Hubertově a „Hubertův hamr“, vznikl název „Hinewieder“ – „Sem a tam“ (přesněji „Tam zase“), který později nesly i lázně. Vžil se díky tavičům z Ludvíkova, kteří denně chodili 8 km sem a tam pracovat do hutí na „Hubertov“. Pěšina vedla lesem proti toku Bílé Opavy, kde hutníci postupně odhalili léčivé účinky zdejších minerálních vod a nazvali toto místo „Údolí dobrých lesních pramenů“. Dobré jméno těchto chutných lesních pramenů postupně rozšiřovali projíždějící povozníci i sami hutníci po celém kraji.

Údolí dobrých lesních pramenů – malba Boleslava Doboše

Bruntálský občan Riedel, který si roku 1778 koupelemi v léčivé kyselce vyléčil nohy, se zasloužil o to, že dobrá zpráva se donesla až k místodržícímu Řádu německých rytířů. Ten o léčivých účincích informoval řádového velmistra Maxmiliána II. Františka, nejmladšího syna Marie Terezie. Maxmilián dal v roce 1780 podnět k prozkoumání pramene, kolem kterého začalo budování lázní. Pramen byl po něm pojmenován „Maxmilián“. Začátky lázní byly skromné, jako v řadě jiných případů. Největší rozvoj a rozkvět lázeňství nastal ve 30. a 40. letech 19. století. V roce 1803 byly lázně přejmenovány na „Karlsbrunn“ – Karlova Studánka podle velmistra Řádu německých rytířů arcivévody Karla Ludvíka Jana, nejslavnějšího habsburského vojevůdce, jenž jako první evropský válečník dokázal porazit Napoleonovu armádu. Arcivévoda Karel však brzy, již v roce 1804, post velmistra předal svému mladšímu bratru arcivévodovi Antonu Viktorovi.

léčba studenou vodou

Prameny v Karlově Studánce sloužily obyvatelstvu z okolí dávno před vznikem lázní. S narůstajícím povědomím o vznikajících lázních se pití minerálních vod rozšířilo po celém kraji. Samotný impulz k vybudování lázní dává až pokus bruntálského občana Riedela, který si roku 1778 koupelemi ve zdejší kyselce ohřáté železnou struskou vyléčil nohy. Dobrá zpráva se donesla až k řádovému velmistru Maxmiliánovi II. Františkovi, nejmladšímu synu Marie Terezie. Ten dal v roce 1780 podnět k prozkoumání pramene, jež byl pojmenován „Maxmilián“ a kolem něhož započalo budování lázní. Po prozkoumání „Maxmiliánova pramene“ v roce 1780 zde bylo postaveno první skromně zařízené obydlí pro lázeňské hosty. Všechny nutné potraviny si tehdy museli hosté dovážet z domova. Chyběl lékařský dohled, vedení a jakékoli lázeňské zařízení. Každý popíjel z pramene podle své chuti, bez lékařského předpisu a zdarma. Určitý pokrok přinesl rok 1785. Pramen a samotná vodoléčba se dostaly pod lékařskou kontrolu, začala léčba koupelemi. Bylo vybudováno první lázeňské zařízení a postupně se stavěly další obytné domy. Zvýšil se provoz v lázních i počet lázeňských hostů. K léčebným procedurám byla využívána zdejší minerální uhličitá voda (a to jak k pití, tak ke koupelím), rašelina, oslí a ovčí mléko a procházky v místním léčivém klimatu. Zdejší minerální prameny byly vyhlášeny jako léčivé pro chronické choroby, stálou slabost, problémy se zažíváním, poruchy reprodukce, poruchy oběhového a pohybově-svalového systému.

V lázních byly využívány také měděné vany vyrobené ve slévárně rodiny Gaidosch v nedalekém Ludvíkově

Chemické složení minerálních vod

Jedná se o minerální vody uhličité, hydrouhličitanové, vápeno-hořečnaté, slabě mineralizované, hypotonické. Rozdílná je jejich celková mineralizace, obsah volného oxidu uhličitého a železnatých iontů. Podzemní vody mělkého oběhu mají celkovou mineralizaci do 100 mg/l, vody z větších hloubek až 1 500 mg/l. Obsah železnatých iontů nemá takovou závislost a nepravidelně kolísá, přičemž hodnoty jsou velmi variabilní. Ze stopových prvků jsou v minerálních vodách zastoupeny stříbro, zinek, měď a olovo.

„Maxmiliánův pramen“ je považován za prazáklad dnešní Karlovy Studánky. Od počátku osídlení oblasti jej využívali dřevaři a horníci pracující ve zdejších lesích. Pramen byl považován za hojivý nápoj pod názvem „dobré lesní zřídlo“ nebo také „Bruntálská kyselka“.

pramen Maxmilián

Pramen KAREL Vedle pramene „Maxmilián“ byl znám pramen „Lesní studánka“, který nebyl pro svůj sirný zápach příliš vyhledáván. Po návštěvě slavného vojevůdce velmistra Řádu německých rytířů Karla Ludvíka v roce 1802 byl přejmenován na „Karlův pramen“.

pramen Karel

Pramen ANTONÍN byl objeven roku 1812 a dostal jméno po velmistru Řádu německých rytířů Antonu Viktorovi. Nacházel se v parčíku za „Pitným pavilonem“. Dnes není využíván.

pramen Antonín

Pramen VILÉM (Wilhelm) byl objeven roku 1862. Pojmenován byl, již tradičně, po velmistrovi Řádu německých rytířů Vilému Františku Karlovi. „Pitný pavilon“, dříve nazývaný „Vilémův pramen“, byl postaven v roce 1864. Voda z tohoto pramene se pila jen na doporučení lékařů. Pavilon dnes napájí hlubinný pramen „Petr“, vyhloubený v 60. letech 20. století.

pramen Vilém

Pramen FILOZOFICKÝ se nacházel u stezky fi lozofů, která vedla od „Hotelu Džbán“ směrem k dnešnímu Informačnímu centru.

Pramen BEZEJMENNÝ byl objeven roku 1928. Dnes není využíván.

Pramen TRUBAČOVA DÍRA objevený v roce 1929 vyvěral v padlém stromu. Pramen byl též nazýván „Trubkový pramen“. Dnes není využíván.

pramen Trubačova díra

Trubkový pramen

Pramen NORBERT objevený roku 1931 byl pojmenován po ThDr. Norbertu Kleinovi. Jedná se o původní povrchový pramen, který dnes slouží pouze jako rezervní zdroj. Nachází se mezi vrtem „Petr“ a „Vladimír“.

pramen Norbert

Pramen PETR vrt, hluboký 126 m, byl vyhlouben v roce 1966 a pojmenován po náměstkovi ředitele lázní Jeseník. Pramen je využíván v „Pitném pavilonu“ a „Letních lázních“.

pitný pavilon dnes napájí pramen Petr

Pramen VLADIMÍR získal jméno po hydrologu RNDr. Vladimíru Řezníčkovi, který řídil s Ing. RNDr. Vladimírem Pelikánem, Dr.Sc. v 60. letech 20. století vrtné práce. Tento pramen je dnes využíván v „Letních lázních“ a je hluboký 118 m.

Lázeňství v současnosti

V současné době se v lázních léčí onemocnění dýchacího, srdečně cévního ústrojí, páteřní a kloubní problémy u pohybového ústrojí, nemoci endokrinologické včetně cukrovky, některé nervové, duševní a kožní nemoci a v neposlední řadě onkologická onemocnění ve stadiu po odeznění příznaků. Přírodním léčivým zdrojem zdejších lázní jsou přírodní uhličité minerální vody využívané ke koupelím, přírodní oxid uhličitý k suchým uhličitým koupelím, léčivá rašelina k zábalům či koupelím a místní léčivé klima. Z léčebných procedur jsou k dispozici hydromasážní, šlapací, sirné, perličkové či přísadové koupele, dále pak masáže klasické, refl exní, lymfatické, rašelinové zábaly, inhalace, nosní laváže a rehabilitační cvičení v tělocvičnách, v bazénu nebo v posilovně na specializovaných přístrojích. Navíc jsou využívány elektroléčebné metody, včetně magnetoterapie či kryoterapie. V roce 2011 bylo aplikováno lázeňským hostům 219 078 lázeňských procedur.

Užitečné informace

Tento projekt byl podpořen z programu Pro budoucnost Nadace OKD.

GPS pozice

N 50° 4.411', E 17° 18.292'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Actaea - společnost pro přírodu a krajinu
mgr.Kateřina Kočí
Karlovice 279, 793 23 Karlovice
Tel.:774 750 716
e-mail:info@actaea.cz
http://www.actaea.cz