česky <<< >>>

Karlova Studánka a stezka Bílá Opava

Historie obce Karlova Studánka

Historie:

Pustou horskou oblast dnešní Karlovy Studánky začali lidé osidlovat v období od 12. do 16. století, přestože je ve zdejších krajích čekala obtížná obživa a časté přechody vojsk. Němečtí osadníci, kteří přicházeli za podpory přemyslovských panovníků, s sebou přinášeli nejrůznější řemeslný um. Většina z nich pracovala v rozvíjející se těžbě drahých kovů a následném zpracování rud.

Historie hutnictví a hutě na Hubertově

S hornictvím bylo ve zdejším kraji a jeho horách započato ve 13. století. Těžba kovů, hutnická výroba a k ní potřebná těžba dřeva a výroba dřevěného uhlí přetrvaly po více než pět století. Důvodem k zakládání dolů a hutních osad v Horním Městě a následně v Malé Morávce byly válečné potřeby. V období třicetileté války se zde vyrábělo velké množství zbraní a dělové koule, které má obec Malá Morávka dodnes ve znaku. Železné hamry a doly se z Karlova a Malé Morávky postupně přesunovaly stále severněji k Hvězdě. V letech 1690–92 byla uprostřed hlubokých lesů na Hubertově („Hubertskirch“, dnes součást Karlovy Studánky) postavena huť o jedné vysoké peci. Zanedlouho zde byla vybudována druhá vysoká pec a „Hubertův hamr“.

Huť na Hubertově

Huť

Počátky lázeňství

V době, kdy byly postaveny železné hutě na Hubertově a „Hubertův hamr“, vznikl název „Hinewieder“ – „Sem a tam“ (přesněji „Tam zase“), který později nesly i lázně. Vžil se díky tavičům z Ludvíkova, kteří denně chodili 8 km sem a tam pracovat do hutí na „Hubertov“. Pěšina vedla lesem proti toku Bílé Opavy, kde hutníci postupně odhalili léčivé účinky zdejších minerálních vod a nazvali toto místo „Údolí dobrých lesních pramenů“. Dobré jméno těchto chutných lesních pramenů postupně rozšiřovali projíždějící povozníci i sami hutníci po celém kraji.

malba Boleslava Doboše

Bruntálský občan Riedel, který si roku 1778 koupelemi v léčivé kyselce vyléčil nohy, se zasloužil o to, že dobrá zpráva se donesla až k místodržícímu Řádu německých rytířů. Ten o léčivých účincích informoval řádového velmistra Maxmiliána II. Františka, nejmladšího syna Marie Terezie. Maxmilián dal v roce 1780 podnět k prozkoumání pramene, kolem kterého začalo budování lázní. Pramen byl po něm pojmenován „Maxmilián“. Začátky lázní byly skromné, jako v řadě jiných případů. Největší rozvoj a rozkvět lázeňství nastal ve 30. a 40. letech 19. století.

jarní koupel rytíře von Warthe

Užitečné informace

Tento projekt byl podpořen z programu Pro budoucnost Nadace OKD.

GPS pozice

N 50° 4.376', E 17° 18.372'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Actaea - společnost pro přírodu a krajinu
mgr.Kateřina Kočí
Karlovice 279, 793 23 Karlovice
Tel.:774 750 716
e-mail:info@actaea.cz
http://www.actaea.cz