česky deutsch <<< >>>

Po stopách kameníků

Pod kamenickou hospodou

Život a práce kameníků

Nacházíte se ve vsi Žernovka, jejíž jméno, jak sám název místa napovídá, je odvozeno ze slova „žernov“, nebo-li mlýnský kámen. Z dostupných pramenů víme, že se tu mlýnské kameny zhotovovaly již ve 13. století, kdy u blízkého potoka (za hrází rybníku) bývala původní osada „Žernovnice“ (též "Zernownicze). Za ta léta mnoho vody uplynulo a mnoho rodů kamenických přišlo a odešlo, ale jedno zůstalo stále stejné. Tvrdý byl a je chléb kameníků. František Sýkora popisuje v mukařovské obecní kronice v roce 1972 kameníky takto: „Život kameníků je tvrdý, práce velmi těžká. Lidé jsou však otužilí. Skoro z každé rodiny byl někdo kameníkem a mnohdy i celá rodina. V zimě i v létě pracují venku. V létě musejí snášeti zář slunce i žár odrážející se od kamene. Jejich ruce jsou rozdrásané a tvrdé. Kamenný prach však velmi nepříznivě působí na dýchací orgány. Mnozí z nich dostávají silikózu plic. Přesto však dožívají se poměrně dlouhého věku i přes 70 roků. Pracují v zimě zpravidla 7 hodin a v létě až 9 hodin denně. V lomech se často stává úraz při odstřelování kamene. Před válkou jezdili kameníci za lepším výdělkem do Saska. I přes tento tvrdý život jsou kameníci rádi veselí, rádi při práci si prozpěvují. Ovšem velmi ošklivý zvyk je pití lihovin.“ Kamenická hospoda, po které je zastavení nazvané, nachází se kousek dále na trase. Scházeli se v ní kameníci z mnoha nejen žernovských lomů. Nyní zbyl v okolí otevřený kamenolom již jen jeden – Novákův lom na Horce. Kamenickou práci dnes sice usnadňuje elektrické a pneumatické nářadí, ale každý kus kamene, který projde kameníkovi rukou je nutno zvednout a otočit. Skrápění ani odsávání všechen prach zlikvidovat nedokáže, takže tu v hospodě stále můžete potkat kameníky, kteří dojdou ten napolykaný prach spláchnout. Dnes už si asi nezazpívají některou z kamenických písniček, protože se postupně z lidského povědomí vytratily jako mnoho jiných národních zvyků, tak jako se vytratila některá dříve rozšířená řemesla (viz. zastavení č. 4). Jak dokládají následující texty, bylo by co zpívat. Množství kamenických písniček dokládá sbírka „Šutrácká halenka“ J. Traxlera a Z. Hanzla.

Podle Aloise Minaříka ze Svojetic: „Z jara, když sluníčko z tmavé hory vychází tu se každý z kameníků o svou práci uchází. Pojďme, hoši, pojďme dále sekat kámen v tvrdé skále, co nám mistr uloží, vše se z něho utvoří. Kladiva a ostrá dláta k tomu my potřebujeme, vždyť my také různé věci vysekati dovedeme. To nám není za obtíže, vysekat z kamene kříže, schody, futra, kvádry na most, je to u nás maličkost. Když se sejdou tři neb čtyři kameničtí chasníci, to už se jim nevyrovná chasa v celé vesnici. Peníze si vydělají a při tom se dobře mají, maso jedí, pivo pijí, žádnou starost nemají.“

Nebo od K. Třešňáka ze Žernovky : „Kameníci z lesa jdou, kamení je v lese, každý kytku zelenou za kloboukem nese. Kamenická uniforma ve světě je známá, kalhoty jsou roztrhané a košile žádná.“

Novákův lom

Je to jeden z posledních kamenolomů, v němž se pracuje klasickým kamenickým způsobem. Lom těží nepřetržitě od roku 1888, kdy Václav Novák – kameník z Vyžlovky koupil od záduší (správy církevního majetku) Říčany pozemek č. kat. 593, tehdy v obci Štíhlice. Na tomto pozemku mu bylo povoleno provozovat kamenolom za podmínek zapsaných ve správě c. k. Okresního hejtmanství v Českém Brodě takto: „Prachem ani dynamitem se zde nepracuje. Skála se nesmí odkrýt a podkopávat, aby dělníci zasypáni nebyli, nýbrž musí odkopávka se odebírati stupňovitě. Lom nalézá se uprostřed parcely výše uvedené, lesu to patřícího záduší Říčanskému a jest zmíněná plocha měřící asi 80 m do čtverce k účelu dobývání kamene, žuly, najatá. Lom nalézá se pod drnem, jest to jáma, ve které se žula klíny dobývá. V jámě té stahují se pramenité vody, které se včas vypumpovati musí. Při otevření lomu postavil sobě žadatel malou kovárničku, ve které ale pouze želízka ku zpracování žuly a klíny se brousí, jiná práce se nevykonává. Kovárnička smí se jen k účelům lomu a nesmí se v ní řemeslo provozovati po živnostensku.“ Lom je tedy typu jámového, v současné době (2011) má rozlohu přes 14 000 m2 a jáma dosahuje až 35 metrů hloubky.

Zde si můžete porovnat, jak se kameníci změnili mezi lety 1920 – nahoře a 1963 – dole. Na fotografiích je osazenstvo Novákova lomu v Horce.

Zde si můžete porovnat, jak se kameníci změnili mezi lety 1920 – nahoře a 1963 – dole. Na fotografiích je osazenstvo Novákova lomu v Horce.

Lom na Horce je posledním z velkého množství lomů kdysi zde činných. Některé jsou zatopené (viz. foto), některé jsou zasypány a skryty v okolních lesích – např. v části lesa „Na Česalce“ najdeme pozůstatky zasypaného lomu, který ukončil svůj provoz před začátkem druhé světové války.

Žernovské lomy

Žernovské lomy

Mimo lomů všude vůkol můžete zde také vidět zvoničku vystavěnou z místní žuly zdejšími kamenickými mistry v roce 1923. V celém kraji můžete spatřit zvoničky z rozličných materiálů v různých provedeních, ale žulových jako tato, je po málu. Tu v Žernovce, ve vedlejších Louňovicích (nedaleko skanzenu) nebo Pacově u Říčan. Na první pohled je patrná jednoduchost žulové zvoničky – proti zdobným zvoničkám pískovcovým (např. zastavení č. 8). I zdánlivě jednoduché provedení vršku zvonice je velmi pracné a složité, neboť žulu lze do podobných tvarů, na rozdíl od pískovce, vytvarovat jen s použitím veškerého kamenického umu. Naproti tomu kamenné sezení, vyrobené a zde umístěné v roce 2011, poukazuje v kontrastu se zvoničkou na jednoduché funkční opracování kamene. Na jeho výrobu bylo použito hrubých bloků téměř ve stejné podobě, v jaké byly vytěženy.

Žulová zvonice v nedalekém Pacově

Žulová zvonice v nedalekém Pacově

Pískovcová zvonice ze Srbína

Pískovcová zvonice ze Srbína

Mapa trasy

Trasa na další stanoviště

Od rybníku se dejte nahoru ulicí Kameníků kolem Restaurace Montgomery na hlavní silnici, a odtud dále po zelené TZ Lomovou ulicí dolů do lesa k zastavení č. 12 – Jezírko (lužní les a místní vodní toky).

Užitečné informace

Lékařská pohotovost Říčany, ul. Komenského náměstí 1910 – tel.: 323601992, 323601992, 323602611

Policie ČR Obvodní oddělení Říčany, ul. Masarykovo nám. 56 – tel.: 974881730, 974881730

Hasičský záchranný sbor Říčany, ul. Černokostelecká 447 – tel.: 950881111, 950881011

Česká pošta Říčany, ul. Masarykovo nám. 62/10 – tel. 323602048, Po-Pá 8:00–18:00, So 8:00–12:00

Stavební úřad Říčany, ul. Melantrichova 2000 – Po a St 7:00–12:00 – 12:30–17:00

Finanční úřad Říčany, ul. Politických vězňů 1233/40 – tel.: 323627305, 323627305

Restaurant Montgomery, Kameníků 15, Žernovka

GPS pozice

N 50° 0.042', E 14° 45.371'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

OS Mukařov-sko, Ladův Kraj, MAS Říčansko
Mukařov-sko, občanské sdružení pro Mukařov, Srbín a Žernovku
e-mail:mukarov-sko@volny.cz
http://www.mukarov-sko.cz