česky deutsch <<< >>>

Po stopách kameníků

Dubina

Historie Mukařova a okolí

Podle historických záznamů byla zde osada již od roku 1318. Od roku 1372 je písemně doložen farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Při faře byla škola, což svědčí o významu obce, neboť před třicetiletou válkou bylo na černokosteleckém panství jen 6 škol – v Kostelci, Mukařově, Konojedech, Štolmíři (dnes součást Českého Brodu), Skalici a Krutech. Právě třicetiletá válka obec a okolí strašlivě poznamenala. V průběhu války zde zanikla řada obcí a osad. V roce 1645, při druhém tažení Švédů, byl vypálen Mukařov a fara zanikla. Jak byl poškozen kostel, není známo. Zanikly i osady Janovice a Vojkov. Janovice dnes připomíná jen název rybníku a části lesa směrem na Babice a Vojkov hájovna. Vypáleny byly také obce Žernovka a Svojetice, v okolí Jevan vsi Aldašín, Bohumile, Penčice, Cukmantl a Drbohlavy. Zanikly Dolánky u Štíhlic. Na 100 let se zde prakticky zastavil čas. Třicetiletá válka vylidnila České království, počet obyvatel v Čechách klesl na 850 000, bylo vypáleno 80 měst, vyhlazeno 853 vesnic a vypáleno 215 zámků. Morová epidemie v roce 1680 si vyžádala za oběť dalších 100 000 obyvatel a než se stačila země vzpamatovat, dolehla na ni další morová rána v letech 1711–1715, které padlo za oběť 200 000 obyvatel.

Vypadá to, že dlouhá léta byl v Mukařově jen kostel. V 50. letech 17. století je kostel uváděn jako filiální pro Buda, Žernovku, Louňovice, Srbín, Svojetice a Tehovec. Farní kostel byl v Kostelci nad Černými Lesy. Kostel takto fungoval až do roku 1784, kdy zde byla obnovena fara. Na nákresu můžete vidět podrobný půdorys původního kostela, který stával uprostřed dnešního hřbitova a byl zbořen koncem 19. století. Nový kostel byl vystavěný z místní žuly roku 1893 již mimo areál hřbitova.

Půdorys starého kostela v Mukařově

Půdorys starého kostela v Mukařově

Roku 1754 byla zahájena na černokosteleckém panství pravidelná poštovní doprava. Opětovný návrat k životu znamenalo také otevření školy v Mukařově v roce 1755. Ještě mnoho dalších let neměl ale Mukařov žádné obyvatele. V mapách z roku 1780 je kolonka obyvatel u Mukařova prázdná, na Budech je zapsáno 9 obyvatel a 21 koní. O 70 let později v roce 1851 mají Mukařov a Buda dohromady 13 domů, 12 stájí a ubytování pro 7 mužů a 8 koní. Ještě Palacký ve své knize „Popis králowstwí českého“ z roku 1848 neuvádí u Mukařova žádné obyvatele, ale Buda popisuje s 9 domy a 61 obyvateli. Od roku 1869 je v Rakousko-Uhersku prováděno sčítání lidu a vývoj obydlení Mukařova, včetně osady Buda, je patrný z následující tabulky:

Rok Obyvatel Domů
1869 122 14
1880 97 15
1890 94 18
1900 115 21
1910 117 28
1921 179 34
1930 200 40
1950 331 138
1961 454 103
1970 476 130
1980 572 170
1991 580 227
2001 701 282

Buda jsou zajímavé místo. Na Müllerově mapě z roku 1720 je zde osada uvedena s názvem „Beym Letzten Pfenig“ – „U Posledního Haléře“. Na pozdější mapě z roku 1781 už je zde patrných několik domů a název „Buda oder Letzte Pfenig“ – „Buda nebo Poslední Haléř“ a na mapě z roku 1841 je už jen název Buda. Jméno vzniklo pravděpodobně z německého slova „die Baude“ – bouda, ubytovací chata, které bylo postupem času, jak se ves rozrůstala, zkomoleno, až se z Budy stala dnešní Buda (pomnožné, Na Budech – Na Budách). Situování osady u cesty z Prahy do Kutné Hory, stejně jako název navozuje, že se nejspíše jednalo o hostinec, případně přepřahací stanici. Přepřahací poštovní stanice bývaly umístěny 2 míle od sebe (toto je ovšem česká míle, která má délku 7,53 km), Buda by tak byla druhá stanice od Prahy na Kutnou Horu. Ona bouda, čili zájezdní hostinec, který tu stával na strategickém křížení cest Praha-Kutná Hora, Sázava-Ondřejov-Český Brod zřejmě již od středověku, se česky nazýval „Na Vostatním Penízu“.

Hostinec „Na Vostatním Penízu“ – na fotografii vlevo

Hostinec „Na Vostatním Penízu“ – na fotografii vlevo

Byl zbořen byl začátkem 90. let 20. století a na jeho místě je dnes vyvýšené parkoviště před obchodním domem.

Císařská cesta Praha – Kutná Hora

Lze předpokládat, že budování této cesty přineslo do kraje práci a spojení s okolím. Parametry císařské cesty byly stanoveny dvorským dekretem z roku 1803. Šířka 4 sáhy (7,6 m), později na 7 sáhů (13,3 m). Stavba silnice byla zahájena odstraněním půdy a zarovnáním podložky. Na urovnaný a zhutněný terén se položil štět z velkých kamenů, které byly obsypány štěrkem. Vrstva štětu byla mocná 55 cm. Na štět se položila 20 cm silná vrstva tvrdého štěrku, který se zasypal pískem a uválcoval. Podél silnice byly vybudovány odvodňovací příkopy s patníky na okrajích. Kolem silnic byly ve vzdálenostech 6 sáhů (11,4 m) vysazovány stromy „k ozdobě krajiny, pohodlí cestujících“ a v zimě při závějích k vytyčování cesty. Po silnici mohly jezdit nákladní vozy se 6 zapřaženými koňmi a nejvyšší váhou nákladu 60 centů (3,36 t).

Cesty zakreslené při I. mapování

Cesty zakreslené při I. mapování

Vzhledem k tomu, že podloží zde tvoří žula, nebyla nouze o materiál na štět, ani na štěrk, ani na patníky. Protože, že tento úsek cesty od Říčan ke Kostelci měří cca 13 km, spotřebovalo se na jeho stavbu přibližně 75 000 m3 kamene, což představuje pěkně velký lom 100×100×7,5 m. Ve výstavbě císařské silnice můžeme spatřovat počátek intenzivního využití místních ložisek žuly.

Mapa trasy

Trasa na další stanoviště

Odtud pokračujte dál po směru rovně cestou skrz les k silnici na Babice, kde se potkáte se žlutou TZ, po níž dojdete ve stále stejném směru po 1 km až na rozcestí v Babičkách k zastavení č. 10 – Zelená cesta (místní legendy a pověsti). Pro zpestření můžete zde vyrazit doprava po modré TZ, která vás zavede k mukařovskému kostelu a od něj se pak vrátíte zpět na trasu po žluté TZ…

Užitečné informace

Lékařská pohotovost Říčany, ul. Komenského náměstí 1910 – tel.: 323601992, 323601992, 323602611

Policie ČR Obvodní oddělení Říčany, ul. Masarykovo nám. 56 – tel.: 974881730, 974881730

Hasičský záchranný sbor Říčany, ul. Černokostelecká 447 – tel.: 950881111, 950881011

Česká pošta Říčany, ul. Masarykovo nám. 62/10 – tel. 323602048, Po-Pá 8:00–18:00, So 8:00–12:00

Stavební úřad Říčany, ul. Melantrichova 2000 – Po a St 7:00–12:00 – 12:30–17:00

Finanční úřad Říčany, ul. Politických vězňů 1233/40 – tel.: 323627305, 323627305

GPS pozice

N 49° 59.710', E 14° 44.278'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

OS Mukařov-sko, Ladův Kraj, MAS Říčansko
Mukařov-sko, občanské sdružení pro Mukařov, Srbín a Žernovku
e-mail:mukarov-sko@volny.cz
http://www.mukarov-sko.cz