česky deutsch <<<

Hojsova Stráž

Lindlmühle čp. 42

Vznikl z Huishanslhofu jako odtržený díl, který vdova Anna po Johanu Linzmeierovi rozdělila 24. května 1690.

Dvůr dostal syn Mathes, mlýn, les a pole syn Leonhard. Tento Leonhard byl držitelem vodního a rybného práva na Zelenském potoce od roku 1720 a platil 10 gr. daně z vody, která šla jeho pozemkem.

V roce 1730 dal hospodářství synovi Hanzu Linzmeierovi, který po smrti otce převzal i mlýn v roce 1750. Tento Hanz byl poslední z dětí hojsovské větve rodu Linzmeierů, byla tedy na něm povinnost zachování rodu. Tuto povinnost splnil mnohonásobně. Převodem dne 24. ledna 1784 odkázal za 630 zl. mlýn svému synovi Jakubu Limzmeierovi se slovy, že „sedmnácti živými dětmi dosti zatížen jest“. Zdá se, že mlýn skutečně nedokázal uživit 17 dětí, neboť převodem 27. listopadu 1826 ho prodal Josefu Pflanzerovi a Huishanslhofu pro jeho syna Josefa a sám se přestěhoval na Schmidlhof do Kochánova.

Josef Pflanzer, se svým bratrem Jakubem, zřídili a získali pro mlýn další práva, především právo pastevní, právo svážení dříví. 25. května 1844 zakoupili do vlastnictví les „Hochberg“ topograf. čís. 152 a 143, který jim vyměřil klatovský lesmistr Hartman.

Když takto svoje hospodářství seřídili, postavila se jim do cesty nová nesnáz, úbytek vody, což bylo pro mlýn katastrofální. Úbytek vody nastal v důsledku osídlení Bartlhofu, kde manželé Josef a Barbora Kressovi vodu rovněž potřebovali.

Takto zde nastal boj o vodu, který skončil na vrchnostenském úřadě v Bystřici, kde bylo o tom sepsáno šetření dne 6. prosince 1839, podle něhož došlo k úpravě Zelenského potoka, aby mlýn nezůstal bez vody. Zápis hovoří o kartě No. 6 L I/64 vodní knihy takto:

„Na Zelenském potoce budiž asi 150m nad mlýnem (č. 42) středně silný práh utvořen (jez) 2,7m dlouhý a 18/20cm silný. Od tohoto pražce veden budiž příkop vodní přesně na mlýn, od vodní cesty, kde jakýsi reservoir bude, a od středu 19m dlouhým průtokem 37×16cm světlosti budiž voda na vodní kolo vedena. Vodní kolo má 5m výšky a 27×20cm lopaty. Pražce mají spojovací body, parcela 337 a 290 s parcelou 336 na parcelu 390 a 336 zapojeny jsou zářezy, z nichž levostranný 3,6 stop dlouhý a 4 palce hluboký vodu na mlýn vede, pravostranný zářez 12 stop dlouhý, 3 stopy široký, který vodu na parcelu 336 Bartlovu vede.

Též má mlýn vodní právo, k napájení dobytka na parcelu 336 a 437/1 hospodářství a č. 41 (pivovar). Tato terénní úprava vodního toku je ještě dnes patrná, avšak zdá se, že mlýnu mnoho nepomohla. Josef Pflanzer měl syna Ignáce, který mlýn převzal v r. 1853 a odevzdal jej roku 1925 synu Jakubovi a jeho manželce Kateřině roz. Grasselové.

Liedlmühle plnil svůj úkol plných 258 let, aby v roce 1948 byl označen ke zbourání.

Užitečné informace

Důležité informace

GPS pozice

N 49° 12.830', E 13° 12.831'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Město Železná Ruda
Milan Kříž
Tel.:602293443
e-mail:kriz@zeleznaruda.cz
http://