česky deutsch <<< >>>

Hojsova Stráž

Papírna Hamry

Podnik založil v letech 1882–84 Julius Otto Petzoldt jako brusírnu bílé dřevoviny. Předpokladem pro postavení podniku bylo množství lesů v okolí a možnost využít spádu řeky Úhlavy. Tři dlouhé kanály přiváděly vodu do tří turbín (dvě Francisovy a jedna Peltonova), které vyráběly elektřinu pro celý podnik a okolí. Tři brusy a dva odvodňovací lepenkové stroje vyráběly dřevovinu jen pro prodej, nikoli další zpracování, roku 1892 byla dřevovina vyvážena též do Saska. V roce 1901 přešla továrna do majetku Huga Fischera, který vlastnil ještě papírnu v pruském Slezsku. Roku 1905 byla továrna rozšířena o kotelnu s vysokým továrním komínem, který je architektonicky vydařenou stavbou, která továrně přirozeně dominuje; kromě pro tehdejší dobu tradičních prvků (podstavec, částečná hlavice) zaujme hlavně nádherná z cihel vyzděná mozaika.

Ing. Petzoldt založil podle smlouvy z 25. 9. 1911 společnost s ručením omezeným pod názvem Továrna na dřevovinu a elektrochemická továrna Gustavsthal (Holzstoff und elektrochemische Fabrik Gustavsthal) s kmenovým kapitálem 320 000 K. Předmětem podnikání byla výroba dřevoviny, kyslíku, vodíku a dalších chemických výrobků, opatřování k tomu potřebných hmot a pomocných látek a prodej výrobků. Podle kupní smlouvy z 30. 10. a 9. 11. 1911 odkoupila pak společnost objekt papírny od Huga Fischera za 350 000 K. V letech 1912 a 1913 byly rozšiřovány provozní budovy přistavěním skladu na zařízení pro výrobu kyslíku a kompresní místnosti, dílny u kotelny, rozšířením čistírny dřeva a komory na dřevovinu. Byl taktéž postaven nový parní stroj. Pro zlepšení dopravy byla v letech 1919 – 1922 vystavěna lanová dráha na nádraží Hamry – Hojsova Stráž, která byla obdobné konstrukce jako např. lanovka na Petřín a z které se dodnes zachovalo celé těleso s pražci a částí kovového vybavení. Kolem roku 1919 byla v Praze otevřena obchodní pobočka pro prodej výrobků ze dřeva a kožené lepenky, dále ruční a strojní lepenky a dalších výrobků lepenkového stroje. Svůj podíl na značně zadlužené firmě postoupil roku 1930 za odstupní cenu 50 000 Kč Ing. Petzoldt JUDr. Stanislavu Koutkovi, řediteli kartelu výrobců dřevoviny a lepenky Kartonia v Praze. Dr. Koutek odkoupil od Státních lesů roku 1936 i pilu s obytným domem (č.p.58 – Horník), jejímž správcem ustanovil zaměstnance továrny Josefa Leracha. Posléze roku 1937 získal za 20 000 Kč podíl na papírně i od R. Engela. Na základě kartelových dohod byla v roce 1931 ukončena výroba chemikálií – kyslíku, vodíku a dusíku. Roku 1934 proběhl pokus o výrobu izolačních stavebních desek na strojích, zapůjčených firmou Hormanit v Praze. Rozšíření výroby o lepenku se projevilo v názvu až v roce 1937: Továrna na dřevovinu, lepenku a elektrochemické výrobky Gustavsthal. Po připojení pohraničí k hitlerovskému Německu byl správcem podniku ustanoven Josef Lerach. Dne 22. 6. 1939 došlo v Praze k podpisu smlouvy, podle níž Dr. Koutek prodal papírnu Gustavsthal a k ní patřící pilu firmě Weiss za 600 000 Kčs, přičemž se firma Weiss zavázala převzít dluhy továrny ve výši 525 000 Kčs u živnostenské banky v Plzni. Ředitelem firmy byl Karel Weiss, prokuristou Josef Lerach. Po smrti Karla Weisse roku 1942 zůstaly jedinými společnicemi firmy C a W Weiss jeho manželka Eugenie Weissová a dcera Marie Wolfová. V majetku firmy Weiss byla továrna po celou dobu okupace. 8. 5. 1945 vydal ONV v Plzni zajišťovací příkaz, jímž veškeré nemovité i movité jmění firmy Weiss zajistil pro další opatření úřadů a správcem ustanovil Bedřicha Chlupa. Továrna i její zařízení byly nalezeny v naprostém pořádku a předány dosavadním ředitelem Josefem Lerachem. Zároveň požádal o navrácení továrny předválečný majitel Dr. Koutek s odůvodněním, že prodej firmě Weiss byl vynucen německými úřady. Ministerstvo průmyslu zavedlo do majetku a podniku firmy dočasnou národní správu a národním správcem byl ustanoven Dr. Koutek. Název byl změněn na Úhlavský mlýn, továrna na dřevovinu a lepenky spol s.r.o. Továrna byla posléze zkonfiskována jako bývalý německý majetek, proti čemuž se odvolal Dr. Koutek s argumentem, že byl továrnu nucen prodat z národnostních důvodů pod nátlakem. Papírna s lesy a loukami mu byla navrácena, proti čemuž se odvolala národní správa firmy C a W Weiss s tím, že Dr. Koutek prodal továrnu z vlastní vůle a bez nátlaku. Spor skončil zavedením národní správy Západočeských papíren a jmenováním zmocněnce Bedřicha Chlupa. Papírna byla uzavřena roku 1967 a převedena Západočeským státním lesům. Dva katry šíře 100 a 60 cm pořezávaly kulatinu na řezivo. Pro neekonomičnost provozu byl pořez ukončen 31. 12. 1975. Lesní závod vydal souhlas pro demontáž sušárny, ale nenechavými Čechy bylo odmontováno a odvezeno, co se dalo. Dalším vlastníkem se stalo JZD Janovice, ale k žádným opravám nedošlo.

Užitečné informace

Důležité informace

GPS pozice

N 49° 12.425', E 13° 10.573'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Město Železná Ruda
Milan Kříž
Tel.:602293443
e-mail:kriz@zeleznaruda.cz
http://