česky english deutsch <<< >>>

Po stopách kameníků

Kaménka

Kámen v přírodě

O tomto místě lze ocitovat z obecní kroniky Mukařova (1972): „Mnoho kamenické práce se zhotovovalo v lesích za Svojeticemi a Louňovicemi. Tam v jednom díle lesa „Kaménka“ byl balvan na balvaně, jako když je naseje. Odtamtud se mnoho kamenické práce odváželo do Prahy a dokonce byl zde vzat i kámen pro stavbu Národního divadla. Jednu ohromnou pyramidu odvezli devíti páry koní na Olšanské hřbitovy. Pyramida ta (Tyršova a Fügnerova) měla přes 4 krychlové metry. Jiná podobná, nahrubo zhotovená, ještě v „Kaménce“ leží. Jest však o mnoho menší.“

Tento památník byl postaven v roce 1869 k poctě Jindřicha Fügnera, prvního starosty Sokola pražského. Teprve později přibylo jméno Miroslava Tyrše a jméno jeho manželky Renaty, Fügnerovy dcery.

Tento památník byl postaven v roce 1869 k poctě Jindřicha Fügnera, prvního starosty Sokola pražského. Teprve později přibylo jméno Miroslava Tyrše a jméno jeho manželky Renaty, Fügnerovy dcery.

Balvan na balvaně – toto krásné přirovnání charakterizuje zvětrávací procesy, které rozrušují žulový masiv. Mechanické zvětrávání se odehrává především podle systému existujících puklin. Pokud nedojde k nějakému velkému odnosu materiálu z místa zvětrávání, rozpadlá hornina zůstane na místě a jen se na něm „vrtí“, čímž dojde k částečnému opracování kamenů. Takový terén pak opravdu vypadá, jako kdyby tam někdo vysypal náklad kamenů a jen tak nepořádně jej rozhrnul. Bohužel velké kameny zde již prakticky nenajdeme, protože byly jako první využity kameníky. Určitě zde byly i takové kameny, jaké lze najít na Klepci, možná i viklan, jakým je Husova kazatelna (i když ten by asi byl někde zaznamenán).

Klepec – tento balvan se nazývá „Fůra sena“. Na horní ploše je řada skalních mís, z nichž voda vytéká žlábky přes okraj kamene. Výška balvanu je 4 m.

Klepec – tento balvan se nazývá „Fůra sena“. Na horní ploše je řada skalních mís, z nichž voda vytéká žlábky přes okraj kamene. Výška balvanu je 4 m.

Husova kazatelna – tento náš největší viklan se nachází v lese na kopci nad obcí Žemličkova Lhota na Sedlčansku

Husova kazatelna – tento náš největší viklan se nachází v lese na kopci nad obcí Žemličkova Lhota na Sedlčansku

Jižně (cca 4 km) od tohoto místa popisuje František Šimáček ve své knize Průvodce po Černokostelecku (1937) některé typy zvětrávání žul: „Na jv. příkrém svahu vrchu Kobyly (505 m n. m.) v trati „V lískách“ či „V lágru“ je na 30 žulových kruhovitých kamenů dosud neznámého původu a účelu. Je to v místech, kde potok, tekoucí Haberským údolím, protíná silnici ze Zvánovic do Voděrad. Asi 300 kroků od silnice proti toku potoka jsou tyto pravidelně a jako žernovy přitesané balvany jednak zapadlé v bažinaté louce (399 m), jednak rozhozeny po stráni, se které byly svrženy. Na vrchu této stráně je „Pohanské obětiště“. Jsou to 2 balvany, které nesou balvan třetí, t. zv. viklan. Na tomto je 30 cm hluboká podkovovitá prohlubeň o 75 cm v průměru. Z dešťové vody v ní zachycené pohanští kněží věstili budoucnost.“ Tento popis prohlubně na „viklanu“ odpovídá tzv. mísám.

Voděradský viklan Zatím to tedy viklan není, ale časem, kdo ví?

Severně (cca 9 km) u Třebohostic „Na Plachtě“ byl velký kámen se 13 mísami. O tomto kameni vypráví legenda, že zde odpočíval Ježíš se svými apoštoly, když společně chodili po světě. Bohužel naši předkové legendu nectili a kámen byl odtěžen kameníky.

Na staré fotografii lomu na Horce je patrné rozhraní mezi zvětralou a pevnou žulou (na levé straně fotografie, hranice je zvýrazněna červenou čarou).

Zvětrávání kamene v lomu – od pevné skály po písek

Zvětrávání kamene v lomu – od pevné skály po písek

Je zde patrné rozvolnění skály podle systému puklin. Na pravé straně fotografie pak vidíme, co se stane s takto rozvětralým blokem poté, co se mechanicky naruší. Bloky, které byly zcela rozpadlé, ale byly drženy ostatními bloky pohromadě, se při uvolnění z masivu ve velmi krátké době rozsypaly na písek, v němž „plavou“ méně zvětralé kameny. „Kameníci říkají, že se tato rozpukaná skála „opuka“ musí odstranit. Vrchním vrstvám se říkalo „měkký“ nebo „shnilý“ kámen, hlouběji je tvrdší a lepší jakost.“ (z mukařovské kroniky)

Voda a led jsou nejsilnějšími činiteli, které se podílejí na procesu mechanického zvětrávání. Voda, která zateče do puklin, zmrzne, roztrhá skálu a uvolní bloky od sebe i od podloží. Na rovině zůstanou bloky a kameny na svém místě, na mírných svazích však dochází k posouvání balvanů a kamenů dolů po svahu. Je to takové velmi pomalé sesouvání, v milimetrech za rok. Dešťová voda vyplaví písek a drobné kamínky z prostoru mezi bloky, a tím se postupně uvolní prostor, do nějž se může některý z bloků posunout a pohnout dalšími kameny ve svém okolí.

Pokud takové zvětrávání proběhne na prudším svahu, vzniknou suti, suťová pole a kamenná moře. Jak se od sebe odlišují? Tyto pojmy souvisejí s velikostí a chováním sutí. Suť – už to slovo říká, že se něco sesouvá dolů. Když plocha se sutí zabere velkou plochu a je nad ní několik míst, kde suť vzniká, říkáme, že se jedná o suťové pole, ale když je takové suťové pole bez rostlin a je tvořeno jenom kamením, jde o kamenné moře. V kamenném moři se totiž kameny stále pohybují a nedovolí vyrůst rostlinám.

Dalšími zvětrávacími tvary jsou mrazové sruby. Jsou to skalní stupně ve svahu nebo skalní hradby na hřbetech omezené svislými stěnami. Náznaky skalních srubů můžeme vidět podél silnice z Jevan do Stříbrné Skalice.

Lesy na pravobřežní části Jevanského potoka mezi Louňovicemi a Černými Voděrady se nazývají „Voděradské bučiny“. Národní přírodní rezervací jsou od roku 1955. Předmětem ochrany jsou původní květnaté bučiny s přimíšeným dubem a ojediněle břízou, lípou a osikou. Cenné je i bylinné patro. Útočiště zde nachází řada druhů ptáků a zvěře. Bučiny jsou významným územím pro houbaře. O chráněném území pojednává Naučná stezka Voděradské bučiny, která zde navazuje na Stezku historií Louňovic. Odedávna bučinami probíhala lesní cesta od Louňovic do Jevan. Nedaleko se nachází místo, kde se začal v polovině 19. století získávat kvalitní žulový kámen. Zprvu sbíráním a opracováváním volně ležících balvanů, později založením několika stěnových lomů. Po otevření velkých lomů v žernovské žulové oblasti zdejší těžba počátkem 20. století ustala. Zachovaly se základy kovárny, sloužící potřebám kameníků. Lom Kaménku asi nejvíce proslavil základní kámen Národního divadla v Praze.

Pamětní kámen u Obecního úřadu v Louňovicích

Pamětní kámen u Obecního úřadu v Louňovicích

Stalo se tak souhrou okolností. Zamýšlený čedičový základní kámen z hory Řípu nebylo možné opracovat do požadovaných rozměrů. Kvádr z Louňovic vyhověl. Byl opracován do rozměrů dle projektu architekta Zítka, byl do něj vytesán prostor na schránku a byl opatřen silným víkem. Na víku byl vytesán nápis „Národ sobě 1868“. K jeho znovuobjevení, otevření schránky a doložení původu došlo až roku 1963.

Mapa trasy

Trasa na další stanoviště

Odtud sejdete po staré lomové cestě dolů zpět k velké křižovatce a pokračujete dále doprava po modré TZ po vrstevnici na křížení se žlutou TZ. Zde půjdete doprava po žluté 500 m do kopce a v místě, kde žlutá uhýbá doprava pokračujete po cestě rovně. Po dalších 150 m se dejte doprava do kopce a po cca 280 m se vrátíte opět na žlutou TZ a naučnou stezku Voděradské bučiny, kde se dáte doleva. Pokračujete rovně 600 m po žluté a odbočíte vpravo. Zde žlutá po chvíli uhýbá a vy jdete lesní cestou rovně až po dalších 500 m dorazíte na zastavení č. 3 – U Svatého Jana (sv. Jan Nepomucký).

Užitečné informace

Lékařská pohotovost Říčany, ul. Komenského náměstí 1910 – tel.: 323601992, 323601992, 323602611

Policie ČR Obvodní oddělení Říčany, ul. Masarykovo nám. 56 – tel.: 974881730, 974881730

Hasičský záchranný sbor Říčany, ul. Černokostelecká 447 – tel.: 950881111, 950881011

Česká pošta Říčany, ul. Masarykovo nám. 62/10 – tel. 323602048, Po-Pá 8:00–18:00, So 8:00–12:00

Stavební úřad Říčany, ul. Melantrichova 2000 – Po a St 7:00–12:00 – 12:30–17:00

Finanční úřad Říčany, ul. Politických vězňů 1233/40 – tel.: 323627305, 323627305

Školní lesní podnik v Kostelci n. Č. l., Náměstí Smiřických 1, Kostelec nad Černými lesy – tel.:321610311, http://www.slp.cz

GPS pozice

N 49° 58.200', E 14° 46.193'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

OS Mukařov-sko, Ladův Kraj, MAS Říčansko
Mukařov-sko, občanské sdružení pro Mukařov, Srbín a Žernovku
e-mail:mukarov-sko@volny.cz
http://www.mukarov-sko.cz