česky english deutsch polski <<< >>>

Tetřeví stezka

Tetřev hlušec – rozšíření

Tetřeva hlušce nebo jemu příbuzné druhy můžeme ve volné přírodě vidět v západní a střední části Asie a skoro po celé Evropě. Jeho původním domovem je především tajga severní a východní Evropy. Oblast, kde se tetřev vyskytuje je sice velká, ale tetřev se v nich vyskytuje pouze v malých izolovaných skupinkách, zvláště směrem k jihu. Je to následkem nevhodné těžby dřeva v horských oblastech, kde žije. V Evropě se usadil v nedotčených oblastech nad 1 000 m n.m., výjimkou je Polsko a Dolní Lužice. Největší evropskou populaci tetřeva najdeme ve Finsku, Norsku, Rusku a Švédsku, ale i v Alpách a také ve Schwarzwaldu. Ve Skotsku byl po vyhubení úspěšně znovu vysazen a stal se stálým obyvatelem zdejších lesů. Celkem se v roce 2000 odhadovalo v Evropě až jeden milión párů tetřeva. Evropská populace od roku 1990 klesá (vyjma Ruska). U nás se s tetřevem setkáme na Šumavě, Novohradských horách, Krušných horách, v Českém lese (uměle vysazen), v Beskydech či Králickém Sněžníku (uměle vysazen). Poslední jedince tetřeva lze vidět ve východních Krkonoších a v Jeseníkách. Počty tokajících kohoutů u nás se odhadují asi na 150 kusů. Největší část české populace žije na Šumavě v oblasti Modravských plání. V současnosti žije asi 90 % českých tetřevů v oblasti Šumavy (české části), tzn. asi 250 kusů. Do sta kusů čítá také populace na rakouské a bavorské straně Šumavy. Po roce 1989 se pokles populace šumavských tetřevů zastavil, v posledních letech začal dokonce narůstat. Celková plocha, na které se šumavský tetřev vyskytuje se odhaduje na 300 km2. Šumavská populace tetřeva nám tak zůstává zapomenutým ostrůvkem z dob, kdy zde bylo chladněji. U nás v minulosti obýval i lesy v nižších polohách. Na začátku 20. století se u nás tetřev hojně rozšířil, na Jihlavsku, v Pošumaví dokonce i v okolí Prahy. V současnosti se opět uměle vypouští v Brdech.

Evropské populace tetřeva můžeme rozdělit na poddruhů: Tetrao urogallus aquitanicus – Pyreneje a severozápad Španělska Tetrao urogallus urogallus – od Skandinávie, přes Alpy dál na východ, až po Sibiř po 60 st.s.š. Tetrao urogallus taczanowskii – od severozápadní Ukrajiny na východ Tetrao urogallus rudolfi – východní Karpaty Popřípadě ještě na: Tetrao urogallus major (Brehm) Tetrao urogallus cantabricus (Castroviejo) Tetrao urogallus uralensis (Menzbier)

Tetrao urogallus urogallus obývá v různě velkých populačních ostrůvcích celou Evropu mimo Pyrenejského poloostrova a východních a jižních Karpat (tam ho zastupují právě Tetrao urogallus taczanowskii a Tetrao urogallus rudolfi). Dále jeho rozšíření pokračuje až na severozápadní Sibiř. Tetřev je sice stálý, jsou však známy jarní a podzimní přelety za potravou, častěji u severních populací. Z okolních zemí žije v Německu 750–1 500 párů, v Polsku asi 500, na Slovensku do 700, v Rakousku až 10 000.

Mezi tetřevy řadíme také kromě tetřeva hlušce, tetřeva černozobého (Tetrao parvirostris)-ten má domov v Rusku, Číně a Mongolsku, tetřívka kavkazského (Tetrao mlokosiewiczi)-toho bychom spatřili na severovýchodě Turecka a tetřívka obecného (Tetrao tetrix)-ten se vyskytuje od Británie přes Maďarsko až po východní Asii. Ten se rovněž vyskytuje i v Čechách a dokonce se s tetřevem může křížit a jejich kříženec se nazývá tetřevec. Kříženci se vyskytovali hlavně při větším počtu obou druhů nebo naopak při nedostatku jednoho druhu. Nejčastěji šlo o případ, kdy se spářili samec tetřívka a samice tetřeva. Někteří samci tetřevce byli i dále plodní. Tetřevci bývají také často agresivní.

Výsledky sčítání tetřeva hlušce na modelových plochách v PO Šumava v letech 2005–2007 (převzato z Monitoring druhů přílohy I. Směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005–2007; editoři Jan Hora, Tomáš Brinke, Eva Vojtěchovská, Vladimír Hanzal, Zdeněk Kučera)

Rok Oblast Rozloha v ha Počet ♂♂ Počet ♀♀ Počet ♂♂ /100 ha Počet ♀♀ / 100 ha 2005 Jižní část 3 082 20 10 0,6 0,3 2006 Západní část 211 13 2 6,2 0,9 2007 Střední část 380 13 15 3,9 3,4

Pro srovnání byla v roce 1971 populační hustota v okolí Nýrska 0,4 ks/100 ha, na Železnorudsku a Prášilku 1,2 ks/100 ha a v okolí Modravy 2 ks/100 ha.

Užitečné informace

Literatura:

GPS pozice

N 49° 7.121', E 13° 17.785'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

ECHOS o.s.
Milan Kříž
Tel.:602646780
http://kriz@zeleznaruda.cz