česky english deutsch polski <<< >>>

Tetřeví stezka

Tetřev hlušec – mizící

Tetřev žil na území Čech snad odjakživa. První zmínku o jeho výskytu u nás zaznamenal kordobský kupec a cestovatel Ibráhím ibn Jákúb al-Isráíli již v polovině 10. století. V Evropě uvádí čtyři slovanské krále. V říši jednoho z nich, Boleslavově, prý žije kur, který se jmenuje tetrá a jeho maso je výborné chuti. Křičí na vrcholu stromu a je ho slyšet dále než pět kilometrů. Prý je hezčí než páv. Tetřev byl loven jako užitková pernatá zvěř a jeho maso bylo ceněno jako delikatesa, proto byl podáván při různých slavnostech a svátcích, zvláště o velikonocích. Maso chutnalo jako bažantí, ale bylo tužší, proto se před tepelnou úpravou muselo ještě naložit na několik dní do vína. Někteří poddaní měli zvláštní povinnost-lovit tetřevy a odvádět je na příslušné panství. Tetřev byl někdy označován jako vysoká zvěř, aby se zdůraznila jeho výjimečnost mezi lovenými ptáky. Výjimečný byl i lov. Tetřev se nelovil jako ostatní pernatá zvěř nadháňkou, ale samostatně, většinou kohouti v období toku. Lovil se také do ok a samočinných lapáků. V důsledku lovu samozřejmě populace tetřeva neustále klesala. Na panství Vimperk byly v 16. století dokonce všechny slepice vybity. Tetřev začal být v bývalé ČSSR celoročně hájen až od roku 1979. Ovšem hlavním činitelem jeho hromadného mizení z naší krajiny bylo a je její znečištění a změna prostředí, ve kterém tetřev po staletí žil. Začínají se kácet ve velkém lesní porosty. Od 17. století se v lesích, zvláště jeho vyšších polohách, kde je tetřev doposud nerušen, začíná v letních měsících pást dobytek. Dodnes jsou tato místa označena v mapách jako tzv. Schachten (Rukowitzschachten-viditelné z Polomu, Albrechtschachten). Od začátku 19. století dochází ke změnám i v myslivosti. Je povoleno provozovat myslivost na vlastních pozemcích, myslivost se stává lidovější, začíná se lovit i pro zábavu. Na jednotlivá panství jsou zváni, za účelem společného lovu, významní hosté. V roce 1892 se uvádí, že na schwarzenberských panstvích ulovilo 23 hostů celkem 95 kohoutů tetřeva. V roce 1912 bylo u nás uloveno přes dva tisíce kohoutů. V této době byl také díky větší ochraně tetřev velmi rozšířen, objevuje se i v okolí Prahy. Česká tetřeví populace začíná pozvolna ubývat po první, ale zvláště po druhé světové válce. Velký vliv na pokles populace mělo přemnožení jeho přirozených predátorů, hlavně kun a lišek, později i divokého prasete. K likvidaci tokanišť a přirozeného prostředí tetřeva přispělo plošné kácení lesních porostů, ale i změna skladby lesů, kdy zmizelo bylinné a křovinné patro. Mezi faktory ohrožující život tetřeva na Šumavě patří také antropogenní vliv. Hluková zátěž při komunikacích, narůstající turistický ruch, rozvoj rekreačních středisek či světelné znečištění. Na druhou stranu zůstala tetřeví populace paradoxně zachována díky vzniklému pohraničnímu pásmu při západních hranicích Čech. Nejdůležitější místa výskytu tetřeva jsou dnes v oblastech I. zón NP Šumava.

V polovině třicátých let 20. století je ještě odhadováno na 12 tisíc kusů, v roce 1978, kdy se tetřev přestal lovit je uváděno již jen 463 kusů, v roce 1998 uvádějí myslivecké statistiky kusů jen 91!! V současnosti se uvádí v ČR počet kusů tetřeva do 280 kusů, z toho tři čtvrtiny z tohoto počtu žijí právě na Šumavě. V současnosti patří tetřev u nás mezi kriticky ohrožené druhy ptáků. Podle Evropské klasifikace ohrožených druhů ptáků patří mezi tzv. zajištěné. Další ochranné opatření jsou zakotveny ve Směrnice evropské rady o ptácích 79/409/EEC. Proto je nezbytné, aby tento vzácný pták nebyl rušen ve svém přirozeném teritoriu, hlavně v době, kdy vyvádí mladé, neboť sebemenší vyrušení vede k rozptýlení kuřat do krajiny, kde se následně stanou snadnou kořistí pro dravce či dojde k jejich prochladnutí. Stejně osudné může být vyrušení tetřevů v zimním období, kdy tetřev nemá dostatek potravy a snaží se zcela bez pohybu udržet v sobě co nejvíce energie a každé vzlétnutí při jeho vyrušení mu ubírá spoustu sil. Pokusy s umělým odchovem tetřeva se většinou neuchytily, protože i uměle odchovaný jedinec má stejné predátory a je stejně náchylný na výkyvy počasí jako tetřev z přirozené populace, takže úhyny byly stejné, nehledě na vysoké finanční náklady spojené s odchovem. Snad se přesto podaří populaci tetřeva zachránit a po tetřevu nám zůstanou jen pomístní názvy, spojené s jejich výskytem jako Tetřev, Tetřevská slať, Tokaniště či německý ekvivalent Balzhütte.

GPS pozice

N 49° 7.410', E 13° 15.565'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

ECHOS o.s.
Milan Kříž
Tel.:602646780
http://kriz@zeleznaruda.cz