česky english deutsch polski >>>

Tetřeví stezka

Tetřev hlušec – charakteristika

Vědecké zařazení:

Popis:

Tetřeví kohout dosahuje přibližně velikosti krocana. Délka těla může dosáhnout 75 cm až 90 cm. Hmotnost pak od 3,5 kg do 5,1 kg. Rozpětí křídel dosahuje 90 cm – 125 cm. Mívá tělo zbarvené do hněda s černými skvrnami. Hruď je lesklá, modrozelená. Drobnější skvrny má i na tmavošedém krku. Červené půlměsíčky nad očima jsou kožní zduřeniny a odborně se nazývají poušky. Hlava je šedočerná. Často mívá na letkách i bílé lemování. Dolní část těla je černá, lesklejší s bílým pruhem menších skvrn. Ocas je delší, zakulacený. Nohy mají kratší a silnější, uzpůsobené k hrabání, ostruhy nemají.

Slepice hnízdí na zemi. Snáší obvykle na přelomu května a dubna 6 – 10 vajec a to poblíž tokaniště do vyhrabané jamky o průměru cca 25 cm. Jamku předtím vystele listím, peřím či mechem. Vejce snáší tři dny po vlastním aktu a to postupně během několika dní (někdy až 10) a zasedne na ně, až když snese poslední. Nejvíce je snůška ohrožena v počátcích sezení, kdy je slepice stále velmi plachá a snadno hnízdo opustí. Postupně plachost ztrácí a vítězí u ní jakási zodpovědnost nad snůškou. Na vejcích sedí 26 – 28 dní. Vejce jsou žlutohnědá s tmavě hnědými skvrnami. Jsou přibližně 5,5 cm vysoká a 4,2 cm široká a dosahují hmotnosti až 60 g. Vejce zahřívá, stejně jako kuřata vodí pouze samice. Hned první den po narození kuřata se slepicí opouští hnízdo a vydávají se hledat potravu. Slepice odhrabává opad a hrabanku, kuřata si potravu, většinou živočišnou, sezobávají sami (larvy a kukly mravenců). Přitom je neustále zahřívá. Problém nastává při chladném a deštivém počasí, kdy hrozí nejen prochladnutí kuřat, ale je problém i s potravou, neboť hmyz je málo aktivní. Rostou rychle, čtrnáctidenní jsou schopny již dlouhého letu. Tyto kuřata už nepotřebují zahřívat neboť jejich tělesná teplota se udržuje už sama. Do čtyřiceti dní jsou kuřata zcela opeřena, přesto až do podzimu zůstávají se slepicí. V září pak odchází mladí kohouti, později i kuřice. Kuřata jsou lehce zranitelná a úmrtnost dosahuje někdy až 90 %. Mezi přirozené nepřátele patří liška, kuna a nově také černá zvěř, která se rozšiřuje stále do vyšších poloh.

Tetřev se živí požíráním různých bobulí (borůvka, brusinka, klikva, malina) nepohrdne ani výhonky či lístky rostlin. Část potravy tvoří také hmyz a někteří bezobratlí. Přes zimu žije ze zásob, snaží se co nejvíce ušetřit energie získané přes léto. V tomto ročním období nepohrdne ani jehličím, semeny či pupeny stromů. K rozmělnění potravy požívají tetřevi také drobné kamínky.

Vzhled trusu je závislý na ročním období a skladbě potravin. Většinou jsou to asi 1 cm široké a 5 cm dlouhé válečky tvrdé nebo kašovité konzistence. Hlavně v zimě jsou tyto jehlovité zbytky snadno identifikovatelné.

Kohouti žijí od slepic odděleně (kromě toku). Tetřev se ve volné přírodě dožívá maximálně 12 let, v zajetí i více než osmnácti.

Tetřev hlušec

mapa naučné stezky

GPS pozice

N 49° 7.504', E 13° 14.005'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

ECHOS o.s.
Milan Kříž
Tel.:602646780
http://kriz@zeleznaruda.cz