česky english deutsch <<<

Skalní města

Suché skály

Tato výrazná dominanta Maloskalska, od roku 2000 se statutem Národní přírodní památky, patří společně s Pantheonem do systému Ještědsko-kozákovského hřbetu. Zatím naposledy zaplavilo českou pánev mělké moře asi před 100 miliony let ve svrchní křídě. Během následujících asi 20 milionů let docházelo k postupnému ukládání mocných vrstev usazenin, ve starším období – cenomanu – především sedimentů později spojených pevným křemitým tmelem (Suché skály), v mlaším – koniaku – pojil pískovce tmel méně pevný (např. Hruboskalsko).

Suché skály před 2. světovou válkou

Při alpínském vrásnění došlo k pohybům podél Lužického zlomu a u Malé Skály byly vyzdvižené spodní vrstvy křemenných pískovců perucko-korycanského souvrství (cenoman) dále tektonicky rozlámány a vztyčeny do polohy rozeklané skalní kry, v případě Suchých skal hřebenu dlouhého kolem 1 km. Hrubozrnné pískovce přecházejí místy až do slepenců, zlomové plochy jsou různě silifikované a proželezené. Unikátní je výskyt tektonických zrcadel, přítomná jsou silně silifikovaná tektonická žebra a hustá síť křemenných žilek.

Věž Suchých skal

Suché skály, nazývané také Kantorovy varhany, jsou vyhledávaným cílem turistů, zejména však horolezců. Již koncem 19. století byly nejvyšší vrcholy hřebene pravidelně zdolávány lezci z německých i českých spolků. Ideální výhled na panorama Suchých skal se běžným návštěvníkům nabízí z vrchu Sokola (562 m n. m.), kam se lze dostat po turistické značené cestě.

Celkový pohled na Suché skály

GPS pozice

N 50° 38.154', E 15° 12.575'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Geopark UNESCO Český ráj
Jiří Vlasák
e-mail:vlasak@geopark-ceskyraj.cz
http://www.geopark-ceskyraj.cz