Geologická stezka
Klonk u Suchomast
Asi 500 m s. od obce Suchomasty (6 km vjv. od Zdic a 7 km j. od Berouna) se nachází strmý svah budovaný vrstvami siluru a nejnižšího devonu barrandienu . Jde o jeden ze statigraficky nejvýznamnějších profilů s odkrytou hranicí mezi oběma útvary. Na Mezinárodním geologickém kongresu v roce 1972 v Montrealu byl z tohoto důvodu vyhlášen jako mezinárodní stratotyp hranice silur/devon. Vlastní hranice je situována v pravé části odkryvu. Lokalita je přístupná ze s. konce obce těžko prostupným lesním remízkem. Pěkný pohled na celý profil je od památníku, který se nachází na sz. okraji obce asi 200 m od silnice směr Tmaň. Celý svah včetně stratotypu je od roku 1977 chráněn jako Národní přírodní památka a vstup na něj není povolen. Pravou, jižní část svahu tvoří tufitické břidlice a vápence kopaninského souvrství. Statigraficky významná je část severnější, nacházející se vlevo od lesíka. Zde vystupuje přídolské souvrství nejvyššího siluru a spodní polohy lochkovského souvrství (báze devonu). Nejvyšší silur i spodní devon jsou zde shodně litologicky vyvinuty jako tmavě šedé, jemnozrnné deskovité vápence, střídající se rytmicky s vložkami vápnitých břidlic. Na puklinách vápenců se ojediněle vyskytují povlaky hrubě krystalického kalcitu, vytvářejícího místy až 1 cm velké klencové krystaly. Profil včetně vývoje fauny tvoří jediný kontinuitní sled. Stratotypový profil je typický nadprůměrnou sedimentací jílovitých mikritových vápenců. Z desíti vyčleněných mikrofacií jsou objemově nejvýznamnější dvě: rytmické laminity hemipelagického prostředí a laminity uložené z trakčních, při dně tekoucích proudů. Podíl jílových minerálů se cyklicky mění, klimatické mikrocykly odpovídají průměrné mocnosti 0,3 mm. V laminovaných sedimentech jsou současně vyvinuty i cykly několika nižších řádů, což odporuje představě o uložení vrstev z jednoho turbiditního proudu. Vlastní hranice mezi silurem a devonem je vedena podle nástupu vůdčího graptolita Monograptus uniformis, představujícího celosvětově nejnižší devonskou graptolitovou zónu. Graproliti jsou zde provázeni dalšími statigraficky významnými skupinami živočichů umožňujících široké mezinárodní srovnání statigrafických dat (trilobiti: Warburgella rugulosa; konodonti: Icriodus wolschmidti; chitinovci: Angochitina chlupaci; ostrakodi). Vůdčí druhy provází další četná fauna (loděnkovití hlavonožci, graptoliti, trilobiti, mlži, plži, ramenonožci, korýši), vzácně byly nalezeny i zbytky suchozemské flóry (Cooksonia).
Užitečné informace
Geologická naučná stezka na stránkách správy CHKO Český kras: http://goo.gl/OO2ip
