česky english deutsch <<< >>>

Slánská hora

Horniny

Slánská hora představuje čedičový masiv, který vznikl díky sopečné činnosti ve třetihorách. Horniny Slánské hory se dostávaly na místo v několika časových fázích. V raném stadiu vývoje chrlil sopečný komín horniny pyroklastické (tufy a tufity), které vytvořily nasypaný věnec nesouvislých vyvrženin kolem kráteru. Později došlo k výlevu žhavé nefelinitové lávy. Olivinický nefelinit patří mezi výlevné horniny skupiny čedičů. Spousty vystupující žhavé lávy tuhly a ve styku s chladnějšími stěnami kráteru došlo ke vzniku charakteristické sloupkové odlučnosti., jak je zřejmé z obr. č. 1.

obrázek č. 1

Tektonické pohyby způsobily, že jednotlivé hranoly nefelinitu mají proměnlivou orientaci. Vlivem otřesů hornin i po utuhnutí nefelinitu vznikají v Slánské hoře četné dutiny. Velmi zajímavým výsledkem sopečné činnosti byl výskyt pramenů slané vody, které vedly k pojmenování hory i města. Bohužel slané prameny se do dnešní doby nezachovaly a tak jsme odkázáni na zprávy kronikářů. Poslední ránu slaným pramenům zasadila intenzivní těžba čediče na sklonku 19. století. Při té příležitosti byl zacpán také hlavní sopouch, kterým kdysi vystupovala žhavá láva a v pozdějších dobách teplé páry. Ale ještě v současné době se můžeme setkat s dozvuky sopečné činnosti. Jsou to exhalace teplého vzduchu, které vystupují z dutin Slánské hory. Skalní útvary poskytují charakteristické útočiště pro poštolku obecnou, kunu skalní a některé druhy netopýrů.

Zdroj:Kol.: SLÁNSKÁ HORA průvodce naučnou přírodovědnou stezkou, Slaný 1984

GPS pozice

N 50° 13.909', E 14° 5.800'
[GPX]

[MAPY.CZ]