česky <<< >>>

Vycházková stezka Dubí

Hynčice a okolí

Obec Hynčice má 2 památkově chráněné objekty: kostel s přilehlou farou a venkovské stavení č.p. 111. Obě památky jsou ve špatném stavu.

Dům č.p. 111

Ojedinělé seskupení staveb z konce 18. století tvořících usedlost – obytný dům, hospodářské objekty, kaple. Obytný dům – jednotný jesenický dům s částečně hrázděným štítem, dochovanými klenbami, objekt byl zčásti znehodnocen úpravami provedenými koncem 20. století. Průjezdní zděná kůlna s dřevěnými vraty a dřevěným štítem. Přízemní zděný a bedněný špýchar. Zděná kaple zaklenutá plackou.

Dům č.p.111

Kostel s farou č.p. 4

Bývalá fara s hospodářským dvorem tvořící spolu s kostelem a hřbitovem výtvarně působivý celek. Patrová zděná, z části hrázděná a roubená stavba z 18. století s polodřevěným štítem. Klenby a trámový strop v přízemí.

Kostel – historická pohlednice

Kostel

Kopec naproti kostelu se jmenuje Obecní hora (672 m n. m.). V r. 1813 tam místní lidé v upomínku na velkou povodeň umístili obraz Matky Boží protknutý sedmi meči.

Historie Hynčic

Poprvé zmiňovány v listině opavského knížete z r. 1377 jako Hinczicze, ale také Heinczindorf. Kolem r. 1474 byly zničeny vojskem Matyáše Korvína. V r. 1555 opět osídleny protestantským obyvatelstvem. V r. 1660, po období střídání katolických a protestantských duchovních, započal farář Michael Oppitz katolické období farnosti. Na počátku 19. století jsou Hynčice zmiňovány jako nejpokrokovější vesnice západního Slezska. R. 1849 byly vyhlášeny samostatnou obcí, r. 1872 byl zřízen poštovní úřad, r. 1874 nejstarší hasičský spolek v tehdejším krnovském kraji. R. 1901 telegraf. V r. 1910 zde žilo 799 obyvatel ve 180 domech. Ale v r. 1870 1249 obyvatel – jak je vidět, k úbytku venkovského obyvatelstva docházelo již dlouho před 1. sv. válkou.

Lesy v okolí Hynčic

Lesy na protějších svazích jsou v posledních letech velmi poškozeny kalamitami. Podobný stav je typický pro většinu lesů v okolí Města Albrechtic. Kalamity mají různé příčiny, ale nejčastější v posledních letech je tzv. „chřadnutí smrčin“. Projevuje se hlavně na severní Moravě a ve Slezsku a mezi hlavní příčiny patří napadení kořenů václavkou a stále častěji se opakující suchá období. Průvodním jevem je také napadení kůrovcem lýkožroutem smrkovým a lýkožroutem severským.

Lesy poškozené václavkou

Venkovská krajina, zemědělství, kamenice

Pro venkovskou krajinu v oblasti Jesenického podhůří jsou typické tzv. „kamenice“. Odborníci na krajinný ráz je nazývají agrární valy, agrární haldy a agrární terasy. Vznikaly v průběhu staletí, když lidé snášeli kamení ze svých polí na hranice svých pozemků. Kamenice jsou tak i dokladem dřívějšího vlastnického uspořádání krajiny. Dnes jsou oázami biodiverzity uprostřed pastvin, ale i lesů. Kamenice v lesích dokládají, kam až v podhůří kdysi zasahovaly zemědělské pozemky. Kameny vysbírané z polí se však používaly také na stavbu domů, zídek kolem polních cest ve svahu, ale také jako drenáže pro odvodnění zamokřených míst.

Pohled na kamenice ve Spálené

Užitečné informace

Městský úřad Město Albrechtice nám. ČSA 27/10 793 95 Město Albrechtice http://www.mesto-albrechtice.cz email: podatelna@mesto-albrechtice.cz tel.: 554 637 360

Lesní správa Město Albrechtice nám. ČSA 12, Město Albrechtice, 793 95 http://www.lesycr.cz/…Default.aspx

GPS pozice

N 50° 10.530', E 17° 33.306'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Actaea
Kateřina Kočí
Karlovice 279
Tel.:777044758
e-mail:actaea.karlovice@gmail.com
http://www.actaea.cz