Svatojánský okruh
Skalní stepi U Kříže
Na konci starších třetihor (před 23,5 mil. let) mělo území Českého krasu ráz mírně zvlněné plošiny. Tato parovina byla v úrovni vrcholků nejvyšších hřbetů a návrší, které z vyhlídky vidíme jižním a jihozápadním směrem (směrem klesajícícho údolí pod námi). Již v mladších třetihorách se postupně začala vytvářet říční údolí. Současnou podobu však dostala říční síť až v průběhu čtvrtohor. Toky při rychlém zahlubování obcházely tvrdé a odolné skalní celky a vymítaly koryta v měkčích horninách. Názorným důsledkem je meandr říčky Loděnice (Kačáku) přímo pod námi. Vzniklé skalnaté výchozy a stěny jsou příkladem extrémního typu stanoviště vzhledem k značnému kolísání teplot, nedostatku vody a mělké půdě. Tato místa jsou stanovištěm společenstev kostřavy sivé a seselu sivého nebo pěchavy vápnomilné s devaterníkem šedým, kde roste relativně velké množství zajímavých a na tyto podmínky adaptovaných druhů jako jsou například tařice skalní, lomikámen vždyživý, bělozářka liliovitá nebo koniklec luční. Pravidelně do karlštejnské rezervace zalétává zimovat vzácný druh evropských velehor, zedníček skalní. Na teplých skalnatých stráních často žije užovka hladká.
