Sklářská stezka Železná Ruda
Zrcadla a ploché sklo
Výroba zrcadel Ve středověku se vyráběla skleněná zrcadla kulovitého tvaru, kde bylo reflexní plochy dosaženo vyložením koule kovovou fólií, na kterou se nalila rtuť, která za čas fólii fixovala. To nebylo možné u zrcadel v podobě tabulek. Proto Benátčané vyvinuli ve středověku jinou techniku, kterou jim v 17. století odcizili Francouzi a od nich se jí naučila celá Evropa. Při ní se na zcela hladkou a vyleštěnou kamennou desku s ohrádkou (podkládací stůl) položila dotenka vykovaná cínová fólie, která se kartáčem a flanelem na povrchu dokonale vyhladila. Poté se na fólii položila skleněná tabule a zalila se čistou rtutí. Když tabule jakoby na skle plavala, začala rtuť reagovat s cínem a vznikl amalgám, který se přichytil na sklo. Pak bylo možné postup opakovat a dát na sebe několik tabulí skla s mezivrstvou např. papíru. Následně byly tabule asi na 24 hodin zatíženy, aby se amalgám fixoval a přebytečná rtuť odtekla. Další den byly tabule rozděleny na stojany, kde se sušily asi 2 až 3 týdny. Podkladárny zrcadel nebyly bezpečné provozy. Celodenní vdechování výparů rtuti bylo příčinou velmi brzkých úmrtí nebo duševních poruch. Dlouho se hledala bezpečnější technika, ta byla vynalezena ale až v roce 1843 v Anglii – redukční stříbření pomocí roztoku dusičnanu stříbrného. Doba zhotovení reflexní vrstvy se zkrátila na minuty. Tento způsob je užíván dodnes. Lití plochého skla Tato technika byla poprvé použita ve Francii v roce 1688, o 12 let později získala v habsburské monarchii privilegium na její používání císařská zrcadlárna v Neuhausu v Rakousku. Toto privilegium a vysoké náklady na potřebná zařízení byly důvodem, proč bylo lití skla v Čechách poprvé zavedeno až roku 1834/1835 ve Ferdinandově Údolí, kde ale nemělo dlouhého trvání. Ke druhému pokusu došlo v Alžbětíně a teprve v roce 1869 následovala sklárna firmy „Andrease Zieglera syn“ ve Staňkově a po ní další. Železnorudsko tak hraje klíčovou roli při zavádění této výrobní techniky v Čechách. Při této výrobní technice byla sklovina vylita na níže položenou kovovou (obvykle bronzovou) desku – licí stůl. Poté bylo zapotřebí nejpozději do minuty dokončit tvarování skla pomocí železného válce. Tak získala skleněná tabule stejnoměrnou tloušťku. Následně byla podložená tabule přenesena do chladicí pece. Maximální velikost tabulí určoval rozměr stolů, to bylo v Alžbětíně 160×300 cm. Technikou lití se vyrábělo nejen kvalitní zrcadlové sklo, ale již tehdy například také rozměrné střešní tabule.
Užitečné informace
Česká pošta, s.p., Železná Ruda (tel. 376 326 313), PO – PÁ: 8:00 – 11:00, 13:00 – 17:00 Lékařská ordinace Železná Ruda (tel. 376 397 312), PO, ČT: 7:30 – 17:00, ÚT,ST, PÁ: 7:30 – 12:00, Městská Policie Železná Ruda (tel. 602 437 686) Hasiči Hojsova Stráž (tel. 606 312 870) Hasiči Železná Ruda (tel. 724 347 596) Lékárna Železná Ruda (tel. 376 397 032), PO – PÁ: 8:00 – 12:00, 13:00 – 17:00 Sběrný dvůr Železná Ruda, ST: 14:00 – 18:00, SO: 8:00 – 12:00 Auto – pneu servis Dalibor Řehulka, Špičák 138 (tel. 605 803 685) Odtahová služba, nákladní doprava KS Kontejner (tel. 725 809 030) Odtahová služba, nákladní doprava Petr Pospíšil (tel. 603 226 160)