Sklářská stezka Železná Ruda
Debrnické sklárny (dolní)
Stará (Dolní) Debrnická huť. První debrnická sklárna byla založena pravděpodobně okolo roku 1774 Janem Jiřím Hafenbrädlem. Tato stará huť vyráběla tabulové a zrcadlové sklo. V roce 1779 sklárnu převzala asi dvacetiletá dcera Marie Elisabetha Hafenbrädlová. Sklárna ukončila provoz v letech 1825 – 1826. Není doložena přesná poloha této sklárny. Je možné, že ležela poblíž mostu u Debrnického potoka při silnici z Železné Rudy do Zwieselu. Na jejím místě byla později vybudována nová sklárna a toto místo bylo pojmenováno jako Ferdinandsthal. Ferdinandsthal. Okolo roku 1835 byla, díky Ferdinandovi Abele, v této lokalitě vybudována nová sklárna Ferdinandsthal. Zde byla poprvé v Čechách uplatněna nová technika výroby plochého skla litím. Nová technika umožnila výrobu větších tabulí, než bylo možné při ručním foukání z válců – dosahovaly rozměrů až zhruba 240×110 cm. Sklárna ve Fendinandově údolí se tehdy stal největším provozem na Debrníku a v roce 1839 zde již Ferdinandův následovník, synovec Christoph, provozy dále rozšířil. Zrcadla byla vystavována na všech průmyslových výstavách a vyznamenána třemi zlatými medailemi. Po rozkladu jmění roku 1844 přechází sklárna na Norberta Habicha, po kterém sklárnu získává Susanne Lötzová, která přestavěla zdejší sklárnu na výrobu dutého skla, protože výroba litého skla nebyla tehdy rentabilní. Nechala zde vybudovat také brusírnu dutého skla. Výrobu dutého barevného a užitkového skla ve Ferdinandově Údolí zachovali po roce 1852 i Zieglerové, ale přistavěli zde v roce 1852 novou sklářskou huť na výrobu tabulového skla, ve které vyrábělo 7 mistrů tabulářů ručním způsobem okenní tabule. Po prodeji Debrníku usiloval Ziegler o nájem skláren, ale kníže Hohenzollern – Simmaringen dal přednost bavorskému sklářskému továrníkovi Michaelu Poschingerovi (1834–1908), s nímž uzavřel v roce 1870 nájemní smlouvu. Za Poschingera zde bylo vyráběno nadále tabulové sklo ručním způsobem a tehdy byly vybudovány i další provozy na bavorské straně hranice. Od roku 1871 byla skelná huť vytápěna dřevním plynem systému Siemens – Halske, který pořídil bez souhlasu vynálezců. Poschinger prodlužoval nájem až do roku 1889, kdy jej převzal další bavorský sklářský továrník Franz Schrenk, který zde udržoval provoz v rafinériích asi do roku 1905. Není známo, kdy byla definitivně vyhašena zdejší sklářská huť. Pak zde pracovala pouze leštírna a brusírna skla. Sklářská osada Ferdinandově údolí Ve Ferdinandově Údolí stály sklárny, panský dům s pilou, obytné domy pro skláře, brusírny, drtírna křemene a další pomocné provozy. Sklárna používala křemen, vápenec a dřevo z okolí, ale mnoho dalších surovin se sem dováželo z Rakouska a Bavorska. Ve dvou zdejších sklárnách pracovalo na konci 50. let 19. století asi 80 zaměstnanců – skláři, taviči, topiči, stupař (obsluhoval stoupu na křemen), truhlář (vyráběl bedny), dřevaři, formani, vazačky skla, duté sklo zde dekorovali malíři, brusiči a rytci. I s rodinami mohlo tehdy ve sklářské osadě žít kolem 300 osob.
Užitečné informace
Česká pošta, s.p., Železná Ruda (tel. 376 326 313), PO – PÁ: 8:00 – 11:00, 13:00 – 17:00 Lékařská ordinace Železná Ruda (tel. 376 397 312), PO, ČT: 7:30 – 17:00, ÚT,ST, PÁ: 7:30 – 12:00, Městská Policie Železná Ruda (tel. 602 437 686) Hasiči Hojsova Stráž (tel. 606 312 870) Hasiči Železná Ruda (tel. 724 347 596) Lékárna Železná Ruda (tel. 376 397 032), PO – PÁ: 8:00 – 12:00, 13:00 – 17:00 Sběrný dvůr Železná Ruda, ST: 14:00 – 18:00, SO: 8:00 – 12:00 Auto – pneu servis Dalibor Řehulka, Špičák 138 (tel. 605 803 685) Odtahová služba, nákladní doprava KS Kontejner (tel. 725 809 030) Odtahová služba, nákladní doprava Petr Pospíšil (tel. 603 226 160)
