Sklářská stezka Železná Ruda
Výroba skla, suroviny
Základní surovinou pro výrobu skla byl a dosud je křemen, který se na Železnorudsku nejčastěji získával z drobných křemenných žil nebo rojů žil, jejichž mocnost dosahovala maximálně několika metrů. V celé řadě míst jsou dodnes patrné nehluboké jámy po těžbě křemene. Vytěžený křemen byl důkladně proprán. Křemen byl následně pražen, po prudkém zchlazení se křemen trhal na drobnější úlomky, čímž se usnadnila práce při drcení a křemen mohl být snadno přebírán od škodlivých příměsí. Následně byl křemen zpracován v tzv. stoupách, kde jej mohutné kladivo ovládané ozuby umístěnými na hřídeli z mohutného kmene a otáčeného vodním kolem, rozbíjelo na nejjemnější písek. Druhou nezbytnou surovinou k výrobě skla byl vápenec. Ten se pro sklárny v oblasti Královského hvozdu nejčastěji těžil u Jesení. Další důležitou složkou pro výrobu skla byla tzv. potaš (z 30 – 90% tvořena uhličitanem draselným). Primitivně se potaš získávala spalováním celých stromů „na stojato“. Tzv. popeláři do kmene javorů nebo jiných dřevin vyhloubili otvor, ve kterém udržovali oheň. Strom pomalu vyhořel, aniž by došlo k ohrožení okolního lesa. Popelaření se provádělo pouze za stálého počasí, protože potaš nesměla zmoknout. Tradiční technologie výroby spočívala v loužení dřevěného popela vodou a odpaření přefiltrované louženiny na tzv. surovou potaš neboli flus. Ten již bylo možné užít jako surovinu v některých průmyslových odvětvích. Vyžíháním – kalcinací flusu bylo získáváno čistší kalcinované draslo. Surovinou pro výrobu potaše byl tedy původně dřevěný popel, zprvu speciálně pálený z tvrdého dřeva (javor klen, bříza a i buk) v lesích, později (po vydání Lesního řádu v roce 1754) získávaný z dřevního odpadu nebo z popela zbylého po topení v domácnostech. Užívaná technologie se od 16. do 19. století téměř neměnila a byla v této formě rozšířená prakticky po celém světě. Na výrobu 1 kg potaše bylo potřeba jedné až dvou tun smrkového dřeva Technologie výroby skla Tzv. sklářský kmen – směs křemičitého písku, popela a vápence – byl nejprve pražen v peci na keramických pánvích až do slinutí. Vzniklý polotovar, frita, byl opět na pánvích vsouván do pece, kde se roztavil na sklovinu. Skláři otvory v peci nabírali sklovinu na píšťaly a vyfukováním a tvarováním vytvářeli skleněné nádoby a další výrobky. Ty se pak ještě ochlazovaly – nejprve v chladící peci a poté ve velkých vyhřívaných nádobách.
Užitečné informace
Česká pošta, s.p., Železná Ruda (tel. 376 326 313), PO – PÁ: 8:00 – 11:00, 13:00 – 17:00 Lékařská ordinace Železná Ruda (tel. 376 397 312), PO, ČT: 7:30 – 17:00, ÚT,ST, PÁ: 7:30 – 12:00, Městská Policie Železná Ruda (tel. 602 437 686) Hasiči Hojsova Stráž (tel. 606 312 870) Hasiči Železná Ruda (tel. 724 347 596)
