česky

Za památnými stromy v centru Prahy

Platan javorolistý v zahradě Kinských

Strom vyhlášen památným v roce 1998. Obvod kmene 560 cm (v roce 2010), výška 29 m, stáří 184 let.

Proměny v ročních obdobích

Proměny v ročních obdobích

Strom je v dobrém zdravotním stavu. Roste u vstupu do Kinského zahrady z náměstí Kinských. Solitérní strom se k bázi silně rozšiřuje, větví se ve 2 m. Koruna má průměr 28 m, je široká a souměrná. Platan byl pravděpodobně vysazen roku 1826. Vyhlášen za památný strom byl v roce 1998, stejně jako platan na Kampě a platan na Karlově náměstí. Strom přibývá na obvodu rychle: v roce 1996 – 483 cm, 2004 – 534 cm, 2010 – 560 cm.

Pero kresba

Pero kresba

Sady Kinských patří svými 21,7 hektaru mezi největší v Praze a také mezi významná evropská krajinářská díla. Zvláštností je i vertikální rozčlenění parku obsahující výškové rozdíly až 125 m. Na místě dnešních Kinských sadů byly kdysi vinice plasských cisterciáků. V roce 1799 pozemky vykoupila ovdovělá kněžna Rosa Kinská a chtěla vysázet rozsáhlou ovocnou zahradu. Pod patronací syna Rudolfa se ale nakonec rozhodla pro vybudování letohrádku s parkem, rybníčky a vodopádem. Pro přívod vody bylo vyhloubeno několik až stometrových štol. Postupem času zájem Kinských opadl, část parku byla odprodána a mělo dojít k parcelaci na výstavbu činžovních domů. Osvícení zastupitelé pražské i smíchovské obce raději zahradu v roce 1901 odkoupili za 919 500 korun.

Proměny v ročních obdobích

Proměny v ročních obdobích

Park je bohatě zdoben sochami, v letohrádku je umístěn Musaion – národní expozice (lidová kultura Čech, Moravy a Slezska). Z Podkarpatské Rusi, dnes Zakarpatské Ukrajiny, sem byl v roce 1929 přenesen původní dřevěný kostel, který stával ve Velké Loučce a později v Medvedovicích. Před lety jeden americký turista požádal o otevření kostela a sotva vstoupil, poklekl a políbil podlahu – v tomto kostele byl totiž ještě v Podkarpatské Rusi, odkud pocházel, pokřtěn.

V centrální části náměstí Kinských měl divadelník a podnikatel Švanda divadlo Aréna pro 1 000 diváků, které v roce 1885 vojenskému eráru. Ten zde postavil v letech 1892 až 1902 Albrechtova kasárna (podle maršálka a arcivévody). Za I. republiky se jmenovaly Štefánikovy a později Fučíkovy. Sto let sloužila budova vojákům, nyní po rekonstrukci je z ní Justiční palác. V parčíku stával tank číslo 23 jako připomínka roku 1945 a svou hlavní mířil právě na platan. Od roku 1996 je tento tank (později přemalován na růžovo) ve vojenském muzeu v Lešanech. V minulosti se uvažovalo nad návratem pomníku maršála Radeckého z lapidária. Bronzový pomník byl odlit z ukořistěných děl bojů Radeckého v severní Itálii. Pomník stával v dolní části Malostranského náměstí a možná by se hodil právě na takové místo.

Proměny v ročních obdobích

Proměny v ročních obdobích

Na náměstí Kinských si všimněte zcela nové sochy T. H. Ševčenka. Ševčenko Taras Hryhorovyč (1814–1861) byl ukrajinský spisovatel, básník a malíř, který za kritiku carského režimu strávil 10 let ve vyhnanství. Byl hlavním představitelem ukrajinského národního obrození a mimo jiné napsal poemu Jan Hus.

Kam dále:

Z jihovýchodní části náměstí se vydáme ulicí Elišky Peškové, dále po pravé straně přicházíme na Arbesovo náměstí se sochou spisovatele Jakuba Arbese, ulice pokračuje pod názvem Preslova. Poté odbočíme doleva ulicí V Botanice k Dienzenhoferovým sadům (směrem k Jiráskovu mostu).

GPS pozice

N 50° 4.000', E 14° 24.000'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

MHMP, Odbor ochrany prostředí
Bc. Aleš Rudl
Jungmannova 35/29, 111 21 Praha
e-mail:prazskestromy@seznam.cz
http://www.prazskestromy.cz/