Zámky
Studenec
První historické zmínky o Studenci pocházejí z 2. poloviny 14. století, kdy patřil k nedalekému hradu Levín. V roce 1395 je zmiňován jistý Zbraslav ze Studence. Po tomto roce zprávy mizí a znovu se Studenec připomíná až roku 1533, kdy náležel Trčkům z Lípy, těm patřil až do roku 1584, kdy ho Burian Trčka z Lípy prodal Janovi Stráníkovi z Kopidlna. Stráníci zde vybudovali tvrz mající vzhled prosté renesanční budovy. Zmiňována je poprvé až roku 1623, kdy byl majetek Jana Stráníka konfiskován pro účast na stavovském povstání. Zkonfiskovaný statek koupil ještě ve stejném roce Albrecht z Valdštejna, který ho v roce 1630 postoupil Johaně Uršule Grodecké z Grodce. Následně ho zdědil její manžel Jiří Jetřich Gorecký a Studenec spojil s panstvím Bílé Poličany. Tvrz se tehdy změnila v sídlo správce statku. V roce 1657 získal Studenec jako příslušenství Bílých Poličan Kryštof Kotulínský z Kotulína. Jeho synové si v roce 1695 poličanské panství rozdělili a Studenec, jako samostatný statek získal Bedřich Leopold Kotulínský. Když už tvrz nesloužila svému účelu, byla barokně přestavěna na kanceláře a byty úředníků. Na využití tvrze se nic neměnilo až do roku 1879, kdy ho Karel Berger z Bergentalu začal opět využívat jako svoje sídlo. Tvrz pro něho byla nedostačující, proto ji v roce 1883 přestavěl a rozšířil. Výrazně byl upraven interiér a bylo vybudováno nové jihozápadní křídlo v pseudorenesanční podobě. V něm byl umístěn i vstup do přestavěného zámku. V podobě z roku 1883 se zámek dochoval dodnes. V r. 1891 prodal Karel Berger z Bergentalu zámek Janu Haklovi, obchodníku z Jilemnice. Jeho dcera Jana vlastnila zámek až do své smrti v roce 1965, po té byl prodán Institutu manipulačních, dopravních, obalových a skladových systémů a následně byl postoupen Chemickým závodům Litvínov, které jej upravili na rehabilitační a rekreační středisko. V 90. letech 20. století byl zámek přebudován na hotel. V současnosti je však mimo provoz a zámek není možné ani navštívit.
Kontakty
Geopark UNESCO Český ráj
Jiří Vlasák
e-mail:vlasak@geopark-ceskyraj.cz
http://www.geopark-ceskyraj.cz
