Štramberský kras
Skála Rudý (458 m n.m.)
Skála Rudý a skalky v okolí jsou tvořeny šedohnědými vápnitými slepencovými pískovci až písčitými slepenci bašského souvrství (střední a svrchní křída bašského vývoje slezské jednotky). Jejich vývoj je zcela specifický, vázaný na území, ve kterém rovněž nalézáme blokové akumulace štramberských vápenců. Tato tělesa jsou usazeninami podmořských skluzů a sesuvů nahromaděných při úpatí svahu slezské sedimentační pánve. Vznik skluzů a sesuvů provázely pískotoky a bahnotoky. Ve skále Rudý a v jejím okolí jsou odkryty právě uloženiny pískotoků. Na některých místech můžeme dokonce nalézt zkamenělé čeřiny bývalého mořského dna. Velké bloky štramberských vápenců stržené pískotoky uvidíme přímo pod rozcestím v bocích cesty do Kopřivnice, v sedle mezi Zámeckým vrchem a Bílou horou. Tento vývoj s úpatními uloženinami se výrazně liší od tzv. pánevní facie bašského souvrství, jejíž horniny jsou odkryty v lomech na pravé straně cesty k dalšímu zastavení – v Davidově a Najvarově kamenárce. Pravděpodobně pro odlišnost tmavých pískovcových skal od okolního bělostného vápence byla lokalita místními pasáčky přezdívaná „Čertove hovno“. Vzhledem k tomu, že na lokalitě vystupuje skalnatý podklad až k povrchu nebyla v minulosti využívána jako orná půda. Systém terasových polí na skalnatý hřbet navazoval a lokalita sama byla využívána jako obecní pastvina. Na okrajích bývalých polí jsou kamenné snosy vzniklé při vyklízení kamení z políček. Jednotlivé zemědělské terasy jsou zpevněny až dva metry vysokými kamennými zdmi. Tento komplex pozůstatků terasových polí, mezí, bývalých pastvin a skalních výchozů hostí mnohé vzácné druhy rostlin a živočichů, jako jsou např. vstavač mužský, lomikamen vždyživý, lomikamen trojprstý, hořeček brvitý, ještěrka obecná, užovka hladká, slepýš křehký a další.
Historická fotografie okolí „Čertoveho hovna“
Historická fotografie okolí „Čertoveho hovna“
Kontakty
Geopark Podbeskydí/Občanské sdružení Hájenka
Ing. Dalibor Kvita
Tel.:604526114
e-mail:hajenka@centrum.cz
http://
