česky <<< >>>

Naučná stezka Milíčov

Rostliny

Lesní kvítí

Milíčovský les je velmi starý les. Vystřídalo se zde mnoho generací stromů, což v Praze a jejím okolí není vůbec běžné a samozřejmé. Většina pražských lesů je totiž založena na polích a to až v průběhu 20. století. Les, který nemá historii, se pozná snadno podle toho, že v něm roste jen velmi málo druhů bylin. V Milíčovském lese se ale naopak můžete kochat velmi pestrou paletou květin, které zde rostou stovky let.

Sasanka hajní

Sasanka hajní

Jarní aspekt

Na jaře, dříve než se rozvinou listy v korunách stromů a na zem padne stín, je v Milíčovském lese nejvíce květů. O prostor zde bojují sasanky hajní a pryskyřníkové s orseji, plicníky a dalšími jarními květinami.

Lilie zlatohlávek

Lilie zlatohlávek

Letní aspekt

V létě už pod zapojenými korunami tolik bylin neroste, ale přece jen jich tu řadu najdeme. Jsou většinou vyšší než jarní druhy a drží se v místech, kam alespoň trochu dopadá světlo. Nejvíce jich proto roste na pasekách a při okrajích lesa. V Milíčovském lese rostou i takové krasavice, jako je lilie zlatohlávek nebo kruštík širolistý.

Luční kvítí

Většina současných luk, které se nachází v okolí Milíčovského lesa, byla v 2. polovině 20. století zorána a v rámci polního hospodaření slušně hnojena. Když se z polí po několika desítkách let opět udělaly louky, byly nezvykle sterilní. Obsahovaly totiž příliš mnoho živin, které bránily v růstu většině původních bylin. V půdě navíc po mnohonásobné orbě nezůstala téměř žádná semena lučních druhů květin. Rok od roku je ale situace lepší a místní louky pestřejší.

Hospodaření na loukách

Když se louky pokosí, ale tráva se neodveze (jen se zmulčuje), vytvoří tlející biomasa příkrov, který nepustí na povrch půdy sluneční světlo a kterým neprorostou neprůbojné rostliny. Na louce pak postupně ubývá druhů kytek i bezobratlých. Na místních loukách se naštěstí suší seno, které se odváží. Z půdy se tak dostávají živiny, kterých je tu moc z doby hnojení polí. Díky odvozu pokosené trávy je povrch půdy osluněný, což vyhovuje většině dvouděložných lučních rostlin i spoustě drobných živočichů. Díky tomu zde můžete na jaře vidět kohoutky a zvonky, později v létě třeba pcháče a začátkem podzimu i stále vzácnější ocúny.

Sluníčko

Sluníčko

Nejcennější louky se kosí po částech. Při každé seči zůstane nějaká část nepokosená. Na rostlinách je totiž spousta hmyzích vajíček, larev a kukel, které by při pokosení neměly možnost dokončit svůj vývoj. Příští rok tak bude nad loukou poletovat právě ten hmyz, který se letos vyvine na nesečené části.

louka

louka

GPS pozice

N 50° 1.275', E 14° 32.387'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

01/14 ZO ČSOP "Natura, quo vadis?"
Radek Borovička
e-mail:radek.borovicka@natura-praha.org
http://www.natura-praha.org