česky <<< >>>

Naučná stezka Milíčov

Třešňovka

Krajina a historie

Rozptýlené drobné i větší ovocné sady a aleje se starými stromy vysokokmenného tvaru jsou spjaty s českou krajinou již stovky let a dotváří tak její typickou tvář. Staré odrůdy nejen třešní – vzniklé více než před sto lety – pěstované našimi předky po desetiletí lze považovat za „živé kulturní památky“. Novodobý trend zakládání intenzivních sadů o velkých rozlohách s častou obměnou ovocných stromů, hnojením a postřiky pesticidy s sebou přinesl ztrátu zájmu o využívání tradičních způsobů hospodaření v sadech (mimo jiné i pastvy). Nové odrůdy s vyššími výnosy nahradily odrůdy staré.

Význam starých třešní z pohledu biologa

Z hlediska biologického jsou staré třešně mimo jiné velmi cenným biotopem pro vývoj bezobratlých, například vzácného brouka krasce třešňového. Ten patří mezi nejkrásnější brouky, které můžeme na několika lokalitách na území Prahy a v jejím nejbližším okolí pozorovat. V posledních letech ovšem znatelně mizí z celé České republiky.

Krasec třešňový

Krasec třešňový

Klíčové jsou pro tento druh staré stromy třešní s dobře osluněným kmenem a silnými větvemi, na které dopadají sluneční paprsky po většinu dne. Pro jeho záchranu je tedy nezbytné zachovat staré třešně, byť by se již rozpadaly věkem, neboť v mladých stromcích se tento krasec nedokáže vyvíjet. Z tohoto důvodu je nutné, abychom v krajině udrželi vždy dostatečné množství starých osluněných stromů třešní. Proto je potřeba dosazovat mladé třešně včas. Respektujme tedy, prosím, i staré stromy v našem okolí. I přes nové výsadby jsou nenahraditelné.

Revitalizace sadu

Sad byl realizován na podzim roku 2011. Jsou zde vysazeny staré odrůdy třešní historicky pěstované v Praze a jejím okolí. Byly vybrány odrůdy Hedelfingenská, Rychlice německá, Napoleonova, Karešova a Schneiderova. Tyto staré odrůdy třešní byly doplněny dalšími domácími dřevinami, které byly (případně ještě jsou) využívané v Praze a nejbližším okolí v sadařství či řezbářství jako hrušní polničkou, jeřábem ptačím a břekem, dále keři dřínem jarním, svídou krvavou, brslenem evropským, klokočem zpeřeným a růží vinnou.

myslivna 1982

myslivna 1982

Na tomto místě byly patrné zbytky sadu doprovázející stavení (po dobu, co se Milíčovský les využíval jako obora, bývalo myslivnou).

Akáty

Akáty

Vlivem absence údržby sadu došlo k masivnímu náletu amerického invazního trnovníku akátu. Staré odrůdy třešní jsou v sadu před vámi vysázeny v řadách, jak je vidět na obázku.

Jeřáb břek

Jeřáb břek

Plody jeřábu břeku se konzumovaly jako ovoce, připravovala se z nich pálenka nebo ocet, dodnes se užívají v medicíně při plicních onemocněních.

klokoč

klokoč

Semena klokoče zpeřeného našla své místo při výrobě náhrdelníků a růženců, květy jsou medonosné a připravoval se z nich salát.

Brslen

Brslen

Brslen evropský se v přírodní památce vyskytuje, rozdrcené plody (nejlépe rozetřenés máslem) se dříve užívaly jako mast proti vším.

Dřín

Dřín

Dřín jarní se zde dříve vyskytoval, má jedlé plody a jeho dřevo bylo oblíbené v řezbářství.

GPS pozice

N 50° 1.506', E 14° 32.461'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

01/14 ZO ČSOP "Natura, quo vadis?"
Radek Borovička
e-mail:radek.borovicka@natura-praha.org
http://www.natura-praha.org