česky <<< >>>

Naučná stezka Milíčov

Rybníky

První rybníky jsou v Čechách dokumentovány už kolem roku 1115, větší rozmach rybníkářství přichází ve třináctém století, a to především u klášterů, kde se ryby uplatnily jako postní jídlo. Postupem času se staly rybníky zdrojem zisků a byly privilegiem šlechty, měst, cechů a bohatých sedláků. Dnes však již víme, že nám rybníky přinášejí i mnoho dalších užitků, než je pouhý chov ryb. Stejně jako další vodní plochy zadržují vodu v krajině, ovlivňují mikroklima ve svém okolí, slouží k aktivnímu či pasivnímu odpočinku lidí, zachycují splavené částice půdy, jsou důležitým krajinotvorným prvkem a také se jedná o místa, která jsou domovem specifických druhů organismů.

Rybníky v okolí naučné stezky

Na trase naučné stezky se nachází pět rybníků. Mezi ekologicky nejvýznamnější patří rybníky Kančík a Homolka. Dalšími jsou pak Milíčovský rybník (před vámi), Vrah a Křtiny. V minulosti byly další dva nad rybníkem Milíčovským, ty však byly postupně zazemněny. V místech, kde býval jeden z nich, byl v roce 2011 znovu vybudován zcela nový rybník (Křtiny u zastavení č. 3), do kterého je nově vymodelovaným korytem sváděna dešťová voda ze střech domů obytného komplexu Milíčovský háj. Na místě druhého jsou dnes rákosiny, vlhké louky a vrbiny. Celá rybniční soustava se nachází v povodí Milíčovského potoka, který je přítokem Botiče. Spolu s ním a s přilehlými zalesněnými údolími je součástí přírodního parku Botič – Milíčov.

průřez rybníkem

průřez rybníkem

Pásmo mělké vody skýtá úkryt mnoha druhům vodních i u vody žijících živočichů – vodních ptáků, obojživelníků či plazů. Ze zdejších rybníků je toto pásmo nejlépe vyvinuto u rybníku Homolka, kde plynule přechází v mokřad. I díky tomu je přírodní památka Milíčovský les a rybníky známa největší pestrostí obojživelníků na území Prahy (více o obojživelnících na zastavení č. 3). Zásluhu na tom má především nepřístupnost těchto částí rybníků pro návštěvníky, což umožňuje nerušený vývoj mladých jedinců.

V pásmu hluboké vody sluneční paprsky nedosahují dna, a proto zde již neroste žádná kořenující vegetace. Dno je však domovem mnoha druhů měkkýšů, korýšů, hmyzu a dalších bezobratlých, neméně významných pro ekosystém rybníku.

Kapr

Kapr

Kapr obecný je u nás intenzivně chovanou rybou. Nadměrná rybí obsádka v čele s kaprem se vesele množí například v Milíčovském rybníce, a to i díky vykrmování návštěvníky. Kapři se v rybníce chovají jako taková vodní prasátka, ryjí v bahně a na co přijdou, to snědí. Jí všechny možné bezobratlé, zbytky rostlin, semena, případně i malé mrtvé obratlovce. Svým rytím čeří bahno, což zhoršuje průhlednost vody a je-li kaprů v rybníce moc, je voda trvale kalná a neprochází přes ni dostatek světla, aby tu mohly růst vodní rostliny. Zakalená voda není po chuti ani jiným rybám, které pak nejsou schopny konkurovat kaprovi ve shánění potravy. Úbytkem ryb, bezobratlých a rostlin klesá i množství a rozmanitost potravní nabídky pro vodní ptactvo. Takto nebo dost podobně to chodí ve všech případech, kdy člověk ve volné přírodě upřednostňuje jeden druh, nebo úzkou skupinu druhů, živočichů či rostlin. Vždy se najdou jiné druhy, které jsou utlačovány a mnohdy vytlačeny úplně.

Lyska černá

Lyska černá

Lyska černá je typickým obyvatelem stojatých vod všeho druhu. Na milíčovských rybnících ji můžete pozorovat ve všech ročních obdobích.

Potápka roháč

Potápka roháč

Potápka roháč je největší potápka Evropy a jednou z nejrozšířenějších potápek světa. U nás je to však druh ohrožený, živící se drobnými rybkami, pro které se potápí.

Polák velký

Polák velký

Pro poláka velkého je, stejně jako pro ostatní poláky, typické potápění s charakteristickým nadskočením. Nikdy nepřesáhne v jedné lokalitě početnost 4 páry.

Slípka zelenonohá

Slípka zelenonohá

Slípka zelenonohá se vyskytuje na všech světových kontinentech s výjimkou Austrálie a Antarktidy. Během jednoho hnízdního období staví hned několik hnízd a pouze jedno využívá k hnízdění, další slouží jako nocoviště.

Ledňáček říční

Ledňáček říční

Ledňáček říční je po většinu roku samotářsky žijící a přísně teritoriální pták. Živí se především menšími rybami, které loví střemhlavým útokem pod vodou.

Kulík říční

Kulík říční

Kulík říční hnízdí na dnech vypuštěných nádrží. Snadno ho poznáme při sběru potravy, kdy rychle cupitá a náhle se zastavuje.

GPS pozice

N 50° 1.552', E 14° 32.468'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

01/14 ZO ČSOP "Natura, quo vadis?"
Radek Borovička
e-mail:radek.borovicka@natura-praha.org
http://www.natura-praha.org